Pokud je manažer ve funkci statutárního orgánu, tedy jednatel nebo člen představenstva, ve stejné firmě také zaměstnancem, může to být problém. Jestliže je totiž náplní jeho práce řízení obchodních záležitostí firmy, v případě sporu soud pravděpodobně prohlásí pracovní smlouvu za neplatnou. Obchodní vedení náleží statutárnímu orgánu přímo ze zákona, a nemůže být proto podle soudů vykonáváno také v pracovním poměru. Manažer by pak totiž byl odměňován dvakrát za to samé.

Řada firem přesto souběh funkcí neřeší, a to zejména proto, že ho nezakazuje zákon, ale judikatura. Občanský zákoník žádné výslovné pravidlo neobsahuje, takže se v praxi vychází z rozsudků Nejvyššího soudu. Ten posuzuje vždy každý případ samostatně, až na výjimky ale doposud zdvojení funkcí manažerům nepovoloval. "Je pak na každé společnosti, zda bude ochotná nést riziko, že právě jejich souběh bude neplatný," říká Markéta Cibulková, advokátka kanceláře DLA Piper.

Neuznané odvody a větší odpovědnost

Jestli je souběh možný, nebo ne, na tom se neshodne ani odborná veřejnost. Společnost, ale i samotný manažer se však vystavují zbytečným rizikům, pokud k němu přistoupí.

"Velmi snadno může kdykoliv vzniknout spor mezi firmou a jednatelem či členem představenstva, ve kterém může dojít na soudní proces, zpochybnění pracovní smlouvy, a tím i vyplacených mezd," upozorňuje Petr Glogar, advokát PwC Legal.

Při prohlášení neplatnosti pracovního poměru tedy hrozí, že manažer bude muset vrátit peníze, které dostával jako zaměstnanecký plat. Navíc, ačkoliv za něj firma platila odvody na sociální a zdravotní pojištění, nemusel by mu vzniknout nárok na vyplácení nemocenské či důchodu. Po právní stránce by totiž v době, kdy byl členem statutárního orgánu, vůbec zaměstnancem nebyl.

Roli hraje také rozdíl v odpovědnosti za škodu způsobenou firmě. Pokud se jí neúmyslně dopustí zaměstnanec, odpovídá jen do výše 4,5násobku svého průměrného měsíčního platu, zatímco statutární orgán nese odpovědnost neomezeně. "Snaha o omezení odpovědnosti je právě častým motivem pro uzavření pracovní smlouvy statutárním orgánem, a to i navzdory souvisejícím právním rizikům," říká Cibulková.

Souběh neřeší malé a střední firmy

Ačkoliv firmy o problémech kvůli souběhu funkcí vědí, v praxi pracovní smlouvy s jednateli nebo členy představenstev běžně uzavírají. Právníci potvrzují, že k tomu dochází stále velmi často. "Problém se souběhy mají typicky menší a střední podniky. Velké společnosti tuto záležitost již ve velké většině případů mají vyřešenu," říká Ondřej Kramoliš, advokát Allen & Overy.

Poprvé se firmy o problematiku souběhu začaly pořádně zajímat v roce 2010, kdy Nejvyšší soud kvůli dvojité funkci neuznal právě nemocenské odvody. Další vlna přišla s účinností nového občanského zákoníku v roce 2014. Tehdy některé společnosti poslechly rady advokátů a pracovní poměry s členy svých statutárních orgánů začaly nahrazovat smlouvou o výkonu funkce. To je podle odborníků jediná smlouva, kterou by měl mít statutární orgán se společností uzavřenou. Lze v ní dohodnout jak odměnu manažera, tak řadu dalších benefitů. "Souběh jsme vyřešili zhruba před třemi lety smlouvou o výkonu funkce, tedy vyčleněním jednatele mimo zaměstnanecký režim," popisuje Vladimír Vachel, jednatel inkasní společnosti EOS KSI.

Další podniky buď souběhu nepřikládají váhu, nebo se případných sporů u soudu nebojí. "Doposud jsme s touto záležitostí problémy neměli. Je věcí a odpovědností každého zaměstnavatele, aby pracovní náplň zaměstnance, který je současně členem statutárního orgánu, byla v pracovní smlouvě vymezena tak, aby v praxi nedocházelo k žádným problémům," říká Alena Nováková, marketingová ředitelka Expobank CZ.

Jednatel může pracovat jako lékař

Zákaz pro jednatele nebo členy představenstva být ve společnosti také zaměstnancem neplatí absolutně. Pokud náplní práce není obchodní vedení, je pracovní smlouva v pořádku. Takovým příkladem je třeba případ lékaře, který je jednatelem zdravotnického zařízení ve formě společnosti s ručením omezeným a zároveň zde má pracovní smlouvu jako lékař. Činnosti, které v obou funkcích vykonává, jsou zcela odlišné, takže se nepřekrývají.

Častěji ale členové statutárních orgánů pracují ve firmách na vysokých manažerských pozicích, typicky jako generální, obchodní či finanční ředitelé. Protože soudy vykládají pojem obchodního vedení velmi široce, zbývá v praxi velmi málo toho, co může člověk na takovém postu dělat, aniž by šlo o činnosti statutárního orgánu.

Případ Olma je výjimkou

Loni v únoru ale Nejvyšší soud přišel s nečekaným rozsudkem a souběh funkcí povolil i v řídicí pozici. Šlo o případ bývalého místopředsedy představenstva společnosti Olma, který byl ve firmě zaměstnán jako obchodní ředitel. Společnost od něj požadovala vrácení vyplacených mezd s odůvodněním, že pracovní smlouva byla neplatná. Soud ale rozhodl, že náplň jeho práce jako obchodního ředitele nebyla shodná s činností místopředsedy představenstva.

Odůvodnění rozsudku bylo velmi překvapivé. Soud neoznačil za obchodní vedení ani zastupování firmy navenek takové činnosti, jako je například řízení smluvní dopravy, stanovování cen výrobků, zabezpečování činnosti skladů nebo vedení objednávkového systému. Dříve přitom za překrývání funkcí považoval i to, pokud náplní práce zaměstnance byla administrativní činnost, správa počítačové sítě nebo vyhledávání dokumentů v archivu. V rozhodovací praxi tak případ Olma představuje naprostou výjimku.

Právníci proto firmy nabádají k opatrnosti a varují podniky, aby na rozsudek nespoléhaly. "Jde přinejmenším o překvapivé rozhodnutí, ale osobně bych byla opatrná označit je za obrat v rozhodování," říká Cibulková s tím, že v případu byla řada specifických skutečností a okolností, které souběh funkcí umožnily.

Řešení? Smlouva o výkonu funkce

Nejlepším řešením podle právníků je se možnému problému kvůli souběhu funkcí úplně vyhnout. Se svými jednateli a členy představenstev by tak společnosti měly uzavírat pouze smlouvu o výkonu funkce. V té si domluví, v jaké výši a za co přesně bude statutární orgán placen. Z dohody přitom nevznikne žádný pracovní poměr.

Jenže právě to se manažerům často nelíbí. Obávají se, co s nimi bude po skončení funkce. Valná hromada či společník je totiž mohou kdykoliv odvolat a v tom případě by neměli ke společnosti žádný právní vztah. Advokáti ale upozorňují, že ve smlouvě o výkonu funkce lze nastavit podobná opatření, jakými jsou při výpovědi chráněni zaměstnanci, včetně odstupného. "Smlouva může také obsahovat příslib ze strany společnosti, že v případě odvolání bude této osobě nabídnuta pracovní smlouva," vysvětluje Kramoliš.

Ve smlouvě o výkonu funkce je také možné s manažerem dohodnout třeba jeho pracovní dobu, podmínky pracovních cest nebo poskytování dovolené.

Článek vyšel 10. března v časopise Ekonom.

Související