Krajský soud v Plzni povolil otci schůzky s dcerou jen od pátku do neděle jednou za 14 dní. V létě pak necelou polovinu prázdnin. To je ale podle soudců Ústavního soudu v rozporu se zájmy dítěte.

"Pro dítě a jeho budoucnost má velký význam právě období, kdy musí plnit své školní a další povinnosti, a kdy je více než jindy zapotřebí, aby se do jeho výchovy zapojili oba rodiče tak, aby dítě mohlo co nejvíce těžit ze znalostí, zkušeností a výchovných a pedagogických schopností obou rodičů," uvedl v nálezu soudce zpravodaj Jan Filip.

Stát by se měl mezi rodiče a děti míchat co nejméně

Plzeňské rozhodnutí o úpravě péče bylo pro ústavní soudce o to víc zarážející, že v něm krajský soud zkrátil schůzky otce s dcerou, aniž by o to kdokoliv z rodičů žádal. Okresní soud původně rozhodl, že dítě bude s otcem každý sudý týden od středečního odpoledne do nedělního večera, dále pak necelou polovinu prázdnin a několik dní mezi Vánoci a Silvestrem. Matka proti tomu nic nenamítala. Otec u krajského soudu žádal pouze novou úpravu styku mimo školní rok. Opatrovník v odvolacím řízení dokonce navrhl úpravu styku v sudém týdnu v úterý a dále od pátku do neděle, v lichém týdnu od čtvrtka do pátku.

Krajský soud sice v principu může změnit rozhodnutí nižší instance, avšak k této své pravomoci by měl přistupovat opatrně. Pokud jsou rodiče schopni akceptovat nějaké řešení a to není ve zjevném rozporu se zájmy dítěte, měla by k tomu justice přihlédnout. „Ústavní soud zde vychází z premisy, že jsou to primárně rodiče, kdo rozhoduje o osudu svých dětí, a tudíž i ingerence státu by měla nastoupit pouze v těch případech, kdy je to skutečně nezbytně nutné,“ píše se v nálezu.

ÚS napomenul i otce

Ústavní soudci ovšem zároveň apelovali na otce, aby zvážil, zda je konfrontační způsob v řízení před soudem, včetně osobních útoků na matku, skutečně v zájmu jeho dcery.

"Zkušenost totiž ukazuje, že klíčovým předpokladem řádné výchovy nezletilého dítěte jsou korektní vztahy mezi rodiči, respektive schopnost vzájemné komunikace stran péče o dítě a otázek jeho výchovy, přičemž k její kvalitě takové osobní výpady mohou sotva přispět," uzavřel Filip v nález.

Ústavní soud se řadou nálezů v posledních letech vyslovil pro střídavou péči. Vedle společné péče jde o pomyslný ideál uspořádání poměrů dětí a rodičů, kteří spolu nežijí. Česká justice v minulosti rozhodovala o střídavé péči spíše výjimečně, nejčastěji děti svěřovala do péče matek.

Celý text nového nálezu Ústavního soudu najdete zde.

Související