Nový zákon přinutí firmy odhalit vlastníky. Kritikům vadí, že registr bude neveřejný

Když začala před lety stavební firma Viamont náhle vyhrávat miliardové státní zakázky, její zakladatel a tehdejší ministr dopravy Aleš Řebíček (ODS) opakoval: S firmou už nemám nic společného, svůj podíl jsem prodal před vstupem do velké politiky. Náhlý vzestup do té doby lokálního Viamontu však působil podezřele. Tím spíš, že podle veřejných zdrojů držel deset procent firmy stále jakýsi neznámý vlastník.

Skrývat koncové majitele firem má být ale v Česku možné už jen necelé dva roky. V březnu vláda bez povšimnutí schválila v rámci zákona o boji proti praní špinavých peněz nová, průlomová pravidla. Zákon nyní zamíří do parlamentu, kde se neočekávají potíže při jeho schvalování. Součástí normy je i nový rejstřík, do něhož budou muset firmy zapisovat své skutečné koncové vlastníky. To v době, kdy svět řeší aféru Panama Papers, která odhalila, že politici a další významní lidé přelévali své peníze do daňových rájů.

Dnes se dají majitelé snadno schovat: například když českou akciovku vlastní schránka z Karibiku, zůstanou lidé v pozadí dokonale anonymní. Jejich jména se v obchodním rejstříku neobjeví. V novém registru, který se spustí od ledna 2018, už ale mají být uvedeni. "Budeme znát jméno konkrétního člověka, který za právnickou osobou reálně stojí," tvrdí náměstek ministra spravedlnosti Michal Franěk.

BIS: ztrácejí se peníze, ale nezjistíme kam

Tím skutečným vlastníkem je podle zákona společník, který ve firmě drží víc než 25 procent hlasovacích práv. Nebo člověk, jenž sice na papíře žádný podíl nemá, ale fakticky mu plyne víc než čtvrtina výnosů − to pro případ, že má své akcie napsané třeba na advokáta. A stejně tak budou muset být v rejstříku uvedeni lidé, kteří mají příjem z nadací a spolků. Nebo i ti, kteří mají uložený majetek v takzvaných svěřenských fondech, kam většinou podnikatelé vkládají majetek určený jednou jejich dětem.

Zprůhlednění vlastníků má vláda Bohuslava Sobotky ve svém programu − a zároveň na něj tlačí evropská směrnice, kterou Česko muselo zapracovat do tuzemského zákona o praní peněz. Jde v ní o to, aby úřady a policie dostopovaly, u koho končí špinavé výdělky z terorismu či z daňových podvodů. Ale v českém prostředí dostává další rozměr: díky novému registru má být vidět i na lidi, u nichž končí peníze z veřejných zakázek. Například v roce 2010 vyhrála do té doby spící společnost Kardio Port soutěž na dodávku léků a dalších materiálů do pražské kliniky IKEM. Nemocnice zaplatila 1,2 miliardy, nikdy nevyšlo najevo, komu firma patřila. Anonymní byly i firmy napojené na některé zakázky kolem miliardové karty Opencard. A stoprocentně jisté nebylo, komu plynou zisky z elektronické zdravotní knížky IZIP, do níž VZP investovala 1,8 miliardy. Nejde o pozůstatek z minulosti, kontrarozvědka na podobné kauzy stále naráží. "Bezpečnostní informační služba zaznamenala rozsáhlé zneužívání veřejných financí, které vzhledem k legislativnímu nastavení zůstává ve většině případů skryté a nepostižitelné," stojí v loňské výroční zprávě kontrarozvědky.

Rejstřík majitelů bude. Ale neveřejný

Rejstřík koncových majitelů má ovšem podle kritiků několik vad, kvůli nimž prý nebude dostatečně účinný. Předně: nebude − na rozdíl od toho obchodního − veřejný. Heslo do něj budou mít přes internet například jen policisté, soudci nebo finanční úředníci. Přestože v původní verzi zákona byl registr přístupný bez omezení.

Otevřený rejstřík doporučovala také Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí, ale i třeba jindy opatrný Finanční analytický útvar, který při ministerstvu financí sleduje podezřelé bankovní transakce. Podle náměstka Fraňka z ministerstva spravedlnosti nakonec převládl názor, že by to bylo pro firmy příliš tvrdé. "Obecně by měly být všechny informace o vlastnické struktuře veřejné," myslí si ale třeba ekonom Zdeněk Kudrna, který se na Vídeňské univerzitě věnuje tématu praní špinavých peněz.

Druhý problém: není jisté, jestli firmy budou opravdu do rejstříku doklady o vlastnictví posílat. Podle lednové statistiky společnosti Bisnode nevložilo 71 procent firem do už existujícího obchodního rejstříku povinné dokumenty o své činnosti. Mohou za to sice dostat pokutu, soudy, které rejstřík vedou, však nestíhají splnění téhle povinnosti kontrolovat. "A totéž hrozí s rejstříkem koncových vlastníků," odhaduje Janusz Konieczny z Nadačního fondu proti korupci.

Na druhou stranu tlak na zveřejnění vlastnické struktury přichází kromě nového rejstříku ještě z odjinud. Podle zákona o veřejných zakázkách, který začne platit ještě letos, nesmí tendr vyhrát firma bez doložení konkrétního majitele − fyzické osoby. "Taková firma bude ze soutěže okamžitě vyloučena," řekla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO).