Systém schválený Evropským parlamentem umožňuje při podezření doporučit opakovanou kontrolu podezřelých před nástupem do letadla.
Systém schválený Evropským parlamentem umožňuje při podezření doporučit opakovanou kontrolu podezřelých před nástupem do letadla.
autor: HN – Lukáš Bíba

Pod tlakem stále častějších teroristických útoků a výzev členských států schválil Evropský parlament směrnici o Jmenných seznamech cestujících (PNR). Letecké společnosti budou muset předávat informace o všech cestujících na letech do a z Evropy evropským národním úřadům. Pokud budou státy chtít, budou moci sdílet také informace o letech v rámci schengenského prostoru.

Státy teď mají dva roky na to, aby směrnici převedly do svého právního řádu a začaly dodržovat. "Evropská komise bude ale tlačit na členské země, aby směrnici implementovaly co nejdříve. Nemůžeme čekat dva roky. Nemůžeme už ztrácet více času," uvedl eurokomisař pro vnitro a migraci Dimitris Avramopulos.

Data o cestujících mají pomoct tajným službám v boji proti terorismu a organizovanému zločinu. Jejich pomoc je ale pouze preventivní. Díky seznamu cestujících mohou lépe odhalovat například potenciální komplice už chycených kriminálníků nebo získat vzorce chování a zvyků džihádistů, kteří odlétají na výcvik do Sýrie. "Jedná se o důležitý nástroj v boji proti terorismu, který může přispět k včasnému odhalení osob napojených na tzv. Islámský stát ještě předtím, než spáchají teroristické útoky podobné těm v Paříži a Bruselu," uvedl po schválení PNR europoslanec Jaromír Štětina (TOP09/STAN).

Letecké společnosti budou tajným službám poskytovat kontaktní údaje cestujících, časy a destinace letů i detaily o kreditní kartě použité při platbě letenky. Poprvé aerolinky tyto údaje předají 48 až 24 hodin před odletem a podruhé poté, co uzavřou bránu do letadla. Tedy ve chvíli, kdy je jisté, že už nemůže nikdo do letadla nastoupit, ani z něj vystoupit. Systém tak například umožňuje už při podezření v reálném čase vyhodnotit rizikového cestujícího a doporučit jeho opakovanou kontrolu před nástupem do letadla.

Směrnice o předávání dat leteckých společností se v Evropském parlamentu "zadrhla" déle, než se čekalo. Členové Výboru pro občanské svobody původní návrh Evropské komise z roku 2011 v roce 2013 zamítli. Obávali se, že provádění směrnice by mohlo mít negativní dopad na základní práva a ochranu údajů. Kompromis mezi státy a evropskými institucemi se podařil najít až loni v prosinci, po několika teroristických útocích v Evropě a bezprostředně po útocích v Paříži, při kterých zemřelo 130 lidí. Tehdy se vyjednavači dohodli, že se data budou uchovávat pouze pět let, z toho budou jen limitovanou dobu plně dostupná, a také se stanovilo, kdo všechno a za jakých okolností k nim bude mít přístup.

Mnohým europoslancům se nelíbí ani upravená verze, a to především proto, že státům sdílení informací umožňuje, ale nepřikazuje. "Proč potřebujeme směrnici, když už teď mohou jednotlivé země tato data sbírat a nemají zájem je sdílet?" ptá se například europoslankyně za liberály Sophie in’ t Veldová. Evropská Aliance liberálů a demokratů (ALDE) chce proto nadále tlačit na členské státy, aby povinně data sdílely.

Česká europoslankyně za liberály Dita Charanzová (ANO) ale schválení PNR vítá. "Umím si představit oportunistické hlasy, které budou v zájmu zachování ochrany soukromí systém odmítat. Tento argument ale nepřijímám, návrh adekvátně reaguje na momentální situaci a měl být zaveden již dávno. Pokud o mých cestách bude někde uložen na 30 dní záznam, pak to vnímám jako přiměřenou daň zvýšení vlastní bezpečnosti. Nemám s tím sebemenší problém," říká Charanzová.

Autoři: Silvie Housková