Přes tři roky trvalo, než sněmovna odsouhlasila návrh poslance Jana Farského (TOP 09 a STAN), aby úřady musely zveřejňovat všechny smlouvy nad 50 tisíc korun. V listopadu schválený zákon, který má přinést transparentnější nakládání s veřejnými penězi, začne platit už za necelé tři měsíce.

Státní firmy na poslední chvíli dělají všechno pro to, aby je poslanci ze zákona dodatečně vyškrtli. Opřít se teď mohou o analýzu, kterou si u společnosti Deloitte nechalo vypracovat ministerstvo vnitra. Podle ní by zveřejňování smluv firmy významně poškodilo. Závěry studie mají HN k dispozici.

Komentář: Registr smluv bez smluv a informací - čtěte ZDE

Podle autorů by firmy zveřejněním svých obchodních tajemství přicházely o stovky milionů na tržbách i o obchodní partnery. Některé by časem musely skončit. "Zveřejněním smluv by mohlo dojít k úniku obchodních informací, které by mohla konkurence využít k získání stávajících klientů České pošty, což by mělo za následek pokles jejích tržeb a tržního postavení," stojí například v analýze s tím, že by roční obrat České pošty mohl klesnout až o 5,3 miliardy korun.

O registru

 

Kdy začne platit

Povinnost zveřejňovat smlouvy nad 50 tisíc korun začne platit letos v červenci, zatím ale nebudou hrozit žádné sankce. Teprve po roce začne zákon fungovat naplno a smlouva, která nebude do tří měsíců veřejná, bude automaticky neplatná.

Na koho se vztahuje

Smlouvy budou muset povinně zveřejňovat ministerstva, další státní úřady, kraje a obce. Povinnost se vztahuje i na firmy, ve kterých tyto úřady vlastní většinový podíl.

Kdo dostal výjimku

Smlouvy nemusí zveřejňovat nejmenší obce prvního a druhého stupně a jejich firmy. Výjimku dostaly i firmy, s jejichž akciemi se obchoduje na burze, konkrétně jde o energetickou společnost ČEZ. Smlouvy bude moct nadále tajit i prezidentská kancelář, parlament, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad nebo Kancelář veřejného ochránce práv.

Autor zákona o registru smluv Farský říká, že jestli státní firmy dostanou výjimku, zákon jako takový ztratí smysl, protože těmito podniky protéká velké množství veřejných financí. "Kdyby se státní firmy měly ze zákona vyjmout, pak opravdu nebudu stát o to, aby byly zatížené třeba střední školy zřizované krajem," řekl poslanec.

Argumenty o odhalování obchodního tajemství odmítá. Upozorňuje na to, že všechna data, která firmy tak úzkostlivě střeží, si konkurence už dnes může vyžádat podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Tvrdí dokonce, že jeho zákon obchodní tajemství chrání více, protože dává možnost ponechat neveřejný celý řetězec smluv.

Výpovědní hodnotu studie od Deloittu zpochybňuje iniciativa Rekonstrukce státu, která registr smluv dlouhodobě podporuje. Podle ní se nejedná o analýzu, ale spíše o anketu mezi firmami na téma Jaké očekáváte dopady povinného zveřejňování smluv.

"Odpovědi firem pak (společnost Deloitte) de facto jen poskládala tak, jak jí byly od jednotlivých firem doručeny (v některých případech takřka v doslovném přepisu), doplnila o základní informace o firmách a mechanicky k tomu zkalkulovala míru jejich možného ohrožení," uvedl mluvčí Rekonstrukce státu Václav Zeman. "Provedli jsme kvalifikovaný odhad smluv, jejichž plnění může být z titulu zveřejnění ohroženo," brání se kritice PR manažer Deloittu Lukáš Kropík.

Zda vláda na základě analýzy doporučí státní firmy ze zákona vyškrtnout, není jasné. Podle mluvčí ministerstva vnitra Lucie Novákové se studií bude zabývat koaliční rada.

Už nyní ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve sněmovně prosazuje vyškrtnutí Budvaru, který by podle něj přišel o zisky. Právě kvůli řadě dílčích úprav na míru Budvaru se přitom schválení zákona zpozdilo o celý rok. Farský se obává, že se Budvar stane "beranidlem", které otevře cestu k dalším zásahům do podoby zákona.

Dění ve sněmovně už mu částečně dává za pravdu − na plénu už padl návrh na odložení účinnosti zákona, nebo dokonce na jeho úplné zrušení.

Související