Zákon o spotřebitelském úvěru, který má zvýšit kredibilitu trhů s půjčkami a lépe ochránit dlužníky, nabírá skluz. Evropskou směrnici k hypotékám, kterou zavádí, mělo Česko překlopit do své legislativy do 21. března 2016. Už teď je ale jasné, že zákon nebude banky a další finanční instituce svazovat dřív než na podzim.

"Účinnost nastane čtyři měsíce po platnosti. Technicky účinnost čekáme tak v říjnu, listopadu. Platnost zákona by měla nastat do června," uvedla náměstkyně ministra financí Lenka Jurošková na konferenci k novým pravidlům pro úvěry pořádané vydavatelstvím Economia.

Česko se tak vystavuje hrozbě sankcí ze strany Evropské unie. Například u zákona o veřejných zakázkách, jehož schvalování také nabralo skluz, to byl podle ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové (ANO), důvod k panice. Nová pravidla pro zakázky přitom budou mít zhruba o čtvrt roku menší zpoždění než norma upravující spotřebitelské úvěry.

Ministerstvo financí přesto zůstává klidné. "Je to ve fázi legislativního procesu. I kdyby se stalo, že se nás na to komise dotáže, tak budeme schopni zdůvodnit, že zákon o spotřebitelském úvěru bude velmi brzy účinný," míní Jurošková.

Poslanci žádají nižší kapitál pro nebankovní instituce

Jenže důvodů k obavám je víc než dost. Zatímco na zákonu o veřejných zakázkách se už skví podpis prezidenta, nová pravidla pro spotřebitelské úvěry jsou teprve před třetím čtením ve sněmovně. A jasné je, že ani závěrečné hlasování nebude patřit mezi ta nejjednodušší. Poslanci k vládní předloze načetli přes stovku pozměňovacích návrhů.

Spor se rozhořel například o to, jaký limit by měl zákon uvalit na kapitál nebankovních institucí. Původní vládní předloha ho stanovila na 20 milionů korun. Ústavně právní výbor požaduje snížení limitu na 15 milionů korun a ještě mírnější chce být na nebankovní subjekty ODS. Poslanec Marek Benda (ODS) předložil pozměňovací návrh, který žádá snížení požadavku na kapitál na 5 milionů korun. "Myslím si, že to je ještě nějaká zdůvodněná hodnota vstupního kapitálu. Víme dobře, že už jsme tady jednou řešili problematiku těchto vstupních kapitálů u distributorů pohonných hmot a že se pak ukázalo, že to, co jsme přijali, Ústavní soud odmítl jako neústavní," varoval Benda na plénu sněmovny.

Velice ošemetné je nastavení limitu také z pohledu trhu. Snadno se totiž může stát, že pokud to stát s regulací přežene, přesune se část nebankovních poskytovatelů podporovaných neutuchající poptávkou spotřebitelů po nových půjčkách z legální zóny do zóny šedé ekonomiky. Zkušenost s tím už má například Slovensko.

"Podmínky pro nebankovní poskytovatele úvěrů tam byly nastaveny tak přísně, že z trhu odešli dva nebo tři velcí hráči. Jsou to sice společnosti, které nemají mediálně nejrůžovější pověst, nicméně jsou to mezinárodní společnosti s průhledným kapitálem, víme, kdo za nimi stojí," popsal partner advokátní kanceláře PRK Partners Robert Němec a dodal: "Potřeba peněz u spotřebitelů se oproti tomu tak dramaticky nesnížila. Poskytování spotřebitelských úvěrů se tak může dostat do sféry zcela mimo zákon a mimo jakýkoliv dohled."

ČNB: Dohlížet na tisíce firem je nemožné

Podle České národní banky, která má nově dohlížet i na poskytování nebankovních půjček, je ale radikální snížení počtu nebankovních subjektů na trhu z pohledu dozoru nutností. "57 tisíc poskytovatelů nebo zprostředkovatelů úvěrů, kteří navíc nemají co ztratit, není pro žádný orgán dohlížitelné," uvedla ředitelka odboru obrany spotřebitele ČNB Helena Kolmanová. Zastala se tak České obchodní inspekce, která nebankovní poskytovatele úvěrů kontroluje nyní a na jejíž práci se v souvislosti s projednáváním nového zákona o spotřebitelském úvěru snesla ostrá kritika. ČNB proto doufá, že po zavedení nových pravidel nebude peníze na českém trhu půjčovat víc jak stovka nebankovních subjektů.

Kolamanová zároveň upozornila, že navrhovaná tuzemská regulace je v porovnání s tou slovenskou mírnější. Neobsahuje totiž například zákaz poskytování úvěrů v hotovosti a výběru splátek v hotovosti. "To je věc, která v některých oblastech Slovenska způsobila poskytovatelům problém a donutila je skončit," připustila Kolmanová.

Ministerstvo financí pak věří, že nový zákon boj s lichváři a černými poskytovateli půjček dokonce usnadní. Přesně totiž vymezí hranici mezi těmi, kteří poskytují úvěry legálně a kteří stojí mimo zákon. Na ty druhé se pak bude moci snadněji zaměřit policie.

Strop a omezení jádrem sporů

Poslanci dále navrhují také například zastropování roční sazby nákladů úvěrů, takzvané RPSN, na dvanácti, resp. patnáctinásobku lombardní sazby. Takový postup už ale sněmovna i odborná veřejnost jednou odmítla. Podle zástupců nevládních organizací, které poskytují pomoc lidem v nouzi, by taková úprava v boji proti lichvě nepomohla, naopak by poškodila samotné spotřebitele.

Poslanci ale přišli také s řadou změn, které zní v kontextu celého zákona logicky a jejichž schválení by mohlo být krokem vpřed. Jedním z takových doplnění je pozměňovací návrh předsedy Ústavně právního výboru sněmovny Jeronýma Tejce (ČSSD). Ten chce omezení sankcí, s nímž vládní návrh počítá u předčasného splacení hypotéky, vztáhnout i na situaci, kdy dlužník schválený úvěr nedočerpá.

"V rozhodovací praxi se lze setkat s případy, kdy byly po právu shledány i několikasettisícové smluvní pokuty za nečerpání spotřebitelského úvěru na bydlení. Takováto ujednání by se však po nabytí účinnosti nového zákona o spotřebitelském úvěru dostala do hodnotového rozporu s cíli nové úpravy, jakož i s ustanovením o právu spotřebitele na předčasné splacení úvěru," zdůvodnil svůj návrh Tejc. Zákonodárci by tak podle něj měli do zákona zakotvit, že věřitelé smí při nedočerpání úvěru po dlužníkovi žádat jen zaplacení nákladů, které jim kvůli nevyčerpání schváleného úvěrového rámce skutečně vznikly.

Tejcův návrh zcela nezavrhuje ani ministerstvo financí. Vydalo k němu neutrální stanovisko. "Zákon byl dlouho diskutován. Byla zvažována řada oblastí a některé se prostě otevřít nestihly," vysvětlila v rozhovoru pro Právního rádce náměstkyně Jurošková. Nyní je podle ní na poslancích, zda toto doplnění schválí. Bouřlivá diskuse se ve sněmovně čeká i k dalším tématům, například ke stropu na smluvní pokuty.

V jaké podobě předloha nakonec projde, by se mělo ukázat už na aktuální schůzi poslanecké sněmovny. Upravit normu pak ještě případně může Senát. A doplnění v podobě prováděcích předpisů už chystá Česká národní banka. Její vyhlášky by měly upřesnit, jakým způsobem budou poskytovatelé žádat o licence, a také přesně vymezit požadavky na odbornost poskytovatelů půjček.

Související