Která ujednání se spotřebitelem jsou nepřiměřená?
Páteřní pravidlo z oblasti ochrany spotřebitele zapovídá, aby spotřebitelské smlouvy obsahovaly ujednání, která v rozporu s požadavkem přiměřenosti (poctivosti, dobré víry) zakládají významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele (§ 1813 obč. zák.). Ustanovení je promítnutím požadavku směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Místy nedůsledným. Z naší úpravy kupříkladu vypadl stěžejní předpoklad, aby dotčená klauzule nebyla individuálně sjednána (čl. 3 odst. 1 směrnice). U nás tak zákaz dopadne i na náležitosti ujednané individuálně. Ochrany by se mohlo dostat i spotřebiteli, jehož netřeba chránit. Směrnice 93/13/EHS to však nevylučuje. Výslovně připouští, aby členský stát chránil své spotřebitele víc a přísněji (čl. 8). Shodně s unijní úpravou má nicméně i dle českého práva zákaz dopadnout výlučně na ujednání, která současně naplní několik podmínek, v pravidle vymezených. Nestačí splnit některou, je třeba naplnit všechny.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 90 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později