Zatímco ještě v roce 2013 byl Nejvyšší soud schopen vyřídit asi o 400 případů více, než se jich k jeho rukám v daném roce dostalo, od roku 2014 už příval nových věcí nezvládá. Podle své poslední výroční zprávy soud v roce 2015 dostal 8 614 nových věcí, rozhodnout jich zvládl ale jen 8 533. Ještě horší bilanci hlásí za rok 2014. Tehdy přibylo soudu 8 398 věcí k rozhodnutí, vyřídil jich ale jen 8 113.
"V důsledku tohoto vývoje vyvstává obava, že množství nevyřízených věcí naroste do té míry, že nebudeme schopni rozhodovat o všech věcech v přiměřených lhůtách," upozornil předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal. Nyní se délka civilního řízení před Nejvyšším soudem podle Šámala pohybuje těsně pod hranicí 200 kalendářních dnů. U trestního řízení je to jen kolem 40 dnů.
Přesto se soudcům na stole hromadí nevyřízené případy. Jen občanskoprávní a obchodní kolegium soudu hlásí 22 nevyřízených věcí starších dvou let. Celkem zůstalo na konci roku 2015 soudcům civilního kolegia na stole 2 838 nevyřízených případů. Nejde však zdaleka o nejhorší výsledek za posledních deset let. Na konci roku 2008 kupříkladu zůstalo kolegiu 5 613 nedořešených věcí.
Šámal v souvislosti s tím ocenil pomoc ze strany ministerstva spravedlnosti. To loni začalo připravovat nové legislativní řešení dovolání v občanskoprávních věcech. Navíc Nejvyššímu soudu poslalo téměř padesátku nových asistentů. Každý soudce tak nyní má k ruce jednoho až tři, což práci soudců zrychluje.
"Doufám, že se nám společně podaří tento nepříznivý vývoj přinejmenším zastavit, což je tím více důležité vzhledem k tomu, že se v nejbližších letech očekává vlna sporů vyplývajících z právní úpravy institutů nového občanského zákoníku a navazujících zákonů," uzavřel Šámal.
U Nejvyššího soudu působí 66 soudců. S žádostmi o navýšení jejich počtu zatím Šámal na ministerstvu spravedlnosti neuspěl.
Celou výroční zprávu najdete zde.
