Zadavatel nemůže zadat zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění, pokud sám vytvořil podmínky pro to, že zakázka může být splněna jen jediným dodavatelem. K tomuto závěru dospěl Nejvyšší správní soud v řízení o kasačních stížnostech Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a hlavního města Prahy. Zrušil proto část rozsudku Krajského soudu v Brně a současně zamítl kasační stížnost hlavního města Prahy.
Praha před soudci neuspěla s argumentací, že při zadávání původní zakázky nebylo možné rozumně předpokládat další rozvoj projektu a s ním související nutnost zadávat následné zakázky. Tomuto tvrzení totiž odporují usnesení, kterými Rada hlavního města Prahy schválila informační strategii "Cesta k e-Praze" a projekt Pražského centra kartových služeb. "Z těchto dokumentů je patrné, že představa hlavního města byla již při zadávání původní zakázky poměrně konkrétní. Hlavní město Praha tak od roku 2005 prokazatelně pracovalo na vytváření projektu Opencard, jehož rozměr a nutnost rozvoje mohlo již tehdy předvídat," konstatoval senát Nejvyššího správního soudu.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uložil v dubnu 2012 za porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek v případu Opencard dopravnímu podniku pokutu ve výši půl milionu korun a městu Praha 600 milionů korun. Podle rozhodnutí antimonopolního úřadu pochybily při uzavírání řady smluv v letech 2007 až 2009 s firmou Haguess, která zajišťovala správu projektu. Město a jeho dopravní podnik proti těmto pokutám brojily rozkladem. Po jeho zamítnutí se obrátily na soudy.
Nejvyšší správní soud také odmítl konstrukci Krajského soudu v Brně, podle níž dopravní podnik neporušil zákon, protože byl vázán rozhodnutím svého zřizovatele a jediného akcionáře, kterým je hlavní město Praha. To by ale podle dnešního verdiktu bylo popřením smyslu a účelu zákonné úpravy veřejných zakázek. Spornou část rozsudku krajského soudu proto Nejvyšší správní soud a vrátil mu věc k novému projednání.
Opencard vlastní asi 1,2 milionu lidí a Praha za ni dala přes 1,7 miliardy korun. Karta měla mít řadu funkcí, ale nyní je především elektronickou tramvajenkou a průkazem do městské knihovny. Kartu má nahradit novinka zvaná lítačka, kterou spravuje městská firma Operátor ICT.
Celý text verdiktu Nejvyššího správního soudu najdete zde.