7 z 10 odsouzených se po odpykání trestu dříve či později vrací do vězení. Pro srovnání v saských věznicích se do výkonu trestu vrací jen zhruba třetina pachatelů. Na tuto metu však tuzemské ministerstvo spravedlnosti zatím neaspiruje. Do roku 2025 chce srazit míru recidivy k 50 %.
Inspirovat v Německu by se tuzemské vězeňství mohlo v posilování samostatnosti odsouzených. Jak upozornil ministr Robert Pelikán (ANO) po návštěvě moderní věznice v Drážďanech, Německo s tím má bohaté zkušenosti. "Zaujal mě tu zejména přístup k režimu vězňů. Sami si tu vaří, v době volna mohou jít sami do koupelny a sprch. Fungují tu jednolůžkové cely, které nás velmi zajímají a o kterých se u nás často říká, že to vůbec nejde," zdůraznil šéf tuzemského rezortu spravedlnosti.
Právě samostatnost odsouzených jim má po návratu na svobodu pomoci začlenit se do běžné společnosti. V souvislosti s tím chce Pelikán o 20 % zvýšit i zaměstnanost vězňů. Těžit by přitom káznice měly ze současné hospodářské konjunktury. A vytvořit by měly také podmínky pro zemědělskou práci.
Včely, obora a chovný rybník
Jednou z připravovaných novinek je projekt "otevřené věznice", který ministerstvo chystá ve věznici v Jiřicích a který má svůj předobraz v Norsku. Spolehliví vězni by se měli do Jiřic dostávat ke konci výkonu trestu a tamní areál by jim měl pomoci připravit se na návrat ke svobodnému životu. Vedle zaměstnání tam odsouzení budou mít další aktivity, které je povedou k zodpovědnosti - například se budou starat o záhonky nebo o včelstva. Včelí úly by se ve středočeské věznici měly objevit už za několik týdnů, na podzim by podle plánů ministerstva mohla přibýt daňčí obora a časem možná i chovný rybník.
Podle údajů Vězeňské služby pracovalo ke konci letošního dubna 6 523 vězňů, tedy asi 46 procent odsouzených. Statistiky do skupiny zaměstnaných započítávají i vězně zařazené ve vzdělávacích programech. Zaměstnanost českých vězňů v poslední době stoupá. Zatímco za celý loňský rok jich začalo nově pracovat 600, za první čtyři měsíce letoška se jich do práce zapojilo dalších 500.
Ombudsmanka volá po zvýšení platů pracujících vězňů
Na nutnost zvýšit zaměstnanost vězňů poukazuje i veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Stát by podle ní měl valorizovat i výši odměn odsouzených. Nyní jim v průměru vyplácí zhruba 3 700 koruny, tedy ani ne polovinu minimální mzdy. Zvýšení odměny za práci umožní odsouzeným lépe hradit dluhy, ať už jde o výživné, náhradu škody způsobené trestnou činností či náklady výkonu trestu. Pokud by odsouzení měli možnost snižovat své dluhy prací v době výkonu trestu, dá se podle ochránkyně předpokládat, že by se snižovala i jejich motivace páchat trestnou činnost po propuštění a naopak by se zvýšila šance obětí trestné činnosti na kompenzaci utrpěné škody.
