Třístupňový balíček opatření má podle komise zajistit, že spotřebitelé, kteří chtějí nakupovat zboží a služby v jiné zemi EU on-line nebudou diskriminováni, pokud jde o přístup k cenám, prodej či platební podmínky. Výjimkou mohou být podle komise pouze případy, kdy to má s ohledem na veřejný zájem, tedy například výběr DPH, opodstatnění.

"Chceme vyřešit problémy, které spotřebitelům a podnikům brání v plném využití možnosti nákupu a prodeje zboží a služeb on-line," uvedl místopředseda Komise pro jednotný digitální trh Andrus Ansip. Elektronický obchod patří k rychle rostoucím odvětvím. Přesto evropské firmy ani spotřebitelé nevyužívají jeho potenciál v plném rozsahu, tvrdí komise a opírá se přitom o statistická data. Z těch vyplývá, že pouze 12 % obchodníků v EU umožňuje internetový nákup zákazníkům z jiných zemí unie, zatímco ve své vlastní zemi jich tuto službu nabízí trojnásobek. Obdobně platí, že po internetu z jiné země EU nakupuje pouze 15 % zákazníků, ale ve vlastní zemi zhruba 44 %.

Transparentností ke zvýšení konkurence

Usnadnit on-line obchod napříč unií mají například nová pravidla pro přeshraniční zásilkové služby. Jejich cílem je zvýšit transparentnost cen a zlepšit regulační dohled. Nové nařízení má podle představ komise poskytnout vnitrostátním poštovním regulačním orgánům údaje, které potřebují ke sledování přeshraničních trhů a ke kontrole dostupnosti a nákladové orientace cen. Komise bude zveřejňovat ceny poskytovatelů všeobecných služeb za účelem zvýšení vzájemné konkurence a přehlednosti sazeb.

"Cenově dostupnější přeshraniční zásilkové služby umožní spotřebitelům i společnostem, zejména malým a středním podnikům, maximálně využívat jednotného trhu EU a přeshraničního elektronického obchodu," zdůraznila komisařka pro vnitřní trh Elżbieta Bieńkowska. Administrativní stanovení maximální ceny za doručování ale zatím Brusel neplánuje. Regulace cen představuje až krajní řešení. Po tom by komise sáhla pouze v případě, že transparentnost a volná hospodářská soutěž tak, jak ji ve svém plánu nalinkovala, nepřinese uspokojivé výsledky. Dosažený pokrok přezkoumá v roce 2019 a teprve poté případě rozhodne o dalších opatřeních na podporu e-commerce.

Posílit Brusel chce také ochranu spotřebitele při přeshraničním nakupování. V případech porušení práv spotřebitelů v celé EU bude nově moci komise koordinovat společné akce s vnitrostátními donucovacími orgány, aby takovým praktikám zabránila. To má zajistit rychlejší ochranu spotřebitelů a zároveň ušetřit čas a prostředky podnikům a členským státům.

Růstový impulz

Evropská komise odhaduje, že v důsledku odstranění bariér on-line obchodování zahájí prodej v jiných členských státech více než 122 tisíc firem a celkový počet zákazníků nakupujících po internetu z jiných zemí EU může dosáhnout až 70 milionů. Zostření konkurence, které se tím odstartuje, by mohlo podle komisařů vést k poklesu maloobchodních cen, což by mohlo povzbudit růst spotřeby. Výsledkem pak bude růst unijního HDP až o 4 miliardy eur, odhadují analytici komise.

Podle expertů na e-commerce jsou ale ovace předčasné. Plán komise má své slabiny. "Čistě logicky kupní síla je pořád stejná. Když budou naše nebo západní firmy expandovat dál na východ určitě to bude mít pozitivní vliv na růst e-commerce. Možná ale na úkor kamenného obchodu," poukázal na možné úskalí slibně vypadajících propočtů výkonný ředitel Asociace pro elektronickou komerci Jan Vetyška a dodal: "Zatímco si zákazník dnes koupí pračku nebo pneumatiky v kamenném obchodě, tak si je příště koupí on-line. Bavit se o růstu HDP mi přijde odvážné."

Návrh představený komisí je navíc teprve na začátku legislativního procesu a při projednávání v Evropském parlamentu a Radě EU může ještě doznat změn.

Související