Evropská komise chce vyzvat členské státy, aby nezakazovaly služby sdílené ekonomiky, jako jsou například Uber nebo Airbnb. Podle Bruselu to není správné řešení problému.
Zatímco v některých zemích nebo městech v Evropě jsou tyto služby zakázané, jinde jim naopak nabízejí otevřenou náruč. Jedním extrémem je Estonsko, které masivně podporuje digitální ekonomiku a tyto služby. Na druhém konci je pak třeba Francie, kde regulacemi zatížení taxikáři, kteří si musí kupovat licenci v řádech statisíců eur, stávkují a požadují, aby byl Uber zakázán a jeho šéfové vsazeni do vězení.
Podle návrhu, který chce Evropská komise představit ve čtvrtek, by měly členské státy sjednotit, jaké licence by se měly po lidech nabízejících sdílené služby požadovat, kdo bude moct za případnou škodu či jaký je vztah mezi firmou a provozovatelem služby.
Co to je?
Ekonomický model založený na sdílení, půjčování, výměně nebo pronájmu věcí či služeb. Je postavený na nějaké formě reciprocity. Díky technologickým možnostem v současné době vznikají platformy nebo rovnou společnosti sdružující lidi, kteří mají zájem se na sdílené ekonomice podílet. Tyto společnosti typicky mívají systém, ve kterém se lidé navzájem hodnotí, aby si mohli důvěřovat.
Proč to lidé dělají?
Podle průzkumů se lidé aktivně zapojují do sdílené ekonomiky nebo ji jen využívají z několika nejčastějších důvodů: šetří peníze, je dobrá pro životní prostředí, poskytuje velkou flexibilitu a je praktická.
Jak to funguje?
Lze sdílet téměř vše. Od bytu (Airbnb, HomeAway), přes auto (Uber, BlaBlaCar, Car Around), kolo (Liquid), wi-fi (Fon), až po dluhy (Lending Club, Zonky).
Zákaz služeb sdílené ekonomiky má být až "krajním opatřením". Dnes ho přitom evropské státy či města používají zbytečně často, protože nevědí, co si s neregulovanými službami počít. Například v Berlíně úřady zakázaly krátkodobě pronajímat byty pod hrozbou pokuty až 100 tisíc eur (2,7 milionu korun). Tím téměř vyřadily z byznysu společnosti jako Airbnb, Wimdu nebo 9flats, přes které lidé své byty pronajímají turistům.
Kritici si stěžovali na zvyšující se ceny nemovitostí a nájmů ve městě. Lidé si podle nich kupovali byty, aby vydělávali na krátkodobých pronájmech. Právě na tenkou hranici mezi sdílením a pronajímáním kritici poukazují. Airbnb to ale odmítá. Na jeho portálu bylo před zákazem zaregistrováno pouze asi 0,4 procenta ze všech berlínských bytů.
Státy by měly podle komise v takovém případě místo zákazů spíše uvažovat o vytvoření limitu pro počet dní v roce, během nichž může majitel bytu svůj domov "sdílet".
Nová iniciativa komise má přesvědčit státy, aby se nad regulací firem postavených na sdílené ekonomice znovu zamyslely a ideálně zkusily své přístupy sladit.
"Služby sdílené ekonomiky nejsou fenoménem národním, ale celosvětovým. Zároveň ze své podstaty fungují bez ohledu na hranice států," podporuje sjednocení pravidel v rámci EU státní tajemník pro evropské záležitosti a koordinátor digitální agendy Tomáš Prouza. "Ve chvíli, kdy Evropa stojí na jednotném trhu, nemůžeme toto alternativní podnikání řešit izolovaně bez ostatních členů unie," dodal.
Česko debata o tom, jak jednat se společnostmi založenými na sdílené ekonomice, teprve čeká. Na Úřadu vlády nyní lidé kolem Prouzy připravují analýzu, jež by měla ukázat první jasná čísla, jak v Česku sdílená ekonomika funguje.
"Podle mého osobního názoru nemá smysl aktivity jako Airbnb, Uber a další jim podobné zakazovat. Proč bránit lidem využívat legálně jejich majetek? Když mohou prodávat zeleninu vypěstovanou na své zahradě, nevidím problém v tom, aby mohli pronajímat pokoj pro hosty, který nevyužívají," uvedl Prouza. Je ale podle něj potřeba stanovit jasná pravidla a právní režim takových služeb.
Především stanovit hranici mezi živností a občasnou činností, kterou služby sdílené ekonomiky představují. Jednou z možností, kterou dříve Prouza zmínil v rozhovoru pro portál Euractiv, by mohlo být určení roční sumy pro nepravidelné příjmy bez zdanění, která bude platit pro jakýkoliv alternativní příjem. Jasno v tom, jak přistupovat ke společnostem sdílené ekonomiky, by měla mít česká vláda podle Prouzy na podzim.