Články, kterých se rozhodnutí týká, byly publikovány během roku 2015 na serveru pravyprostor.cz. Již před postoupením ke kárnému řízení byla soudci liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem udělena výtka předsedou soudu Lubošem Dörflem, avšak bez odezvy. Dva ze tří projednávaných článku, které měly satiricky popisovat situaci u nás i ve světě, byly dle rozhodnutí za hranicí soudcovské etiky.

 “Kárného provinění se dopustil tím, že ve svých článcích hrubě neobjektivním a dehonestujícím způsobem vykreslil migranty, pracovníky neziskových organizací a občanské aktivisty, a to za použití vulgarismů a sexuálních a násilných narážek,” vyjádřil se k rozhodnutí Nejvyšší správní soud.  

Oblíbeným konceptem zveřejněných článků byly smyšlené dopisy a deníkové záznamy běženců. “Bylo to vloni, kdy k nám do vsi přišli lidé, kteří nám prozradili, že kdesi na severu je světadíl Evropa, který musíme zachránit. Zle se mu totiž vede, obyvatelstvo je na vymření, všude spousta práce, kterou nemá kdo udělat, mladí lidé v evropských zemích zkrátka nevědí kam dřív skočit a pro množství práce nemají ani čas plodit děti. Každý pomocník z Afriky, který přijde Evropě na pomoc, obdrží dům, auto a kozatou blondýnu zdarma,” píše se v jednom ze Zabránkových článků.

Svoboda vyjadřování versus důstojnost soudce

Svým jednáním dle rozhodnutí senátu porušil Miloš Zbránek ustanovení §80 zákona o soudech a soudcích, který stanovuje, že je soudce povinen zdržet se v občanském životě všeho, co by mohlo ohrozit důstojnost soudcovské funkce a ohrozit důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů. Kárný senát nezpochybňuje právo soudců veřejně se vyjadřovat, a to i ke sporným a politickým tématům, nicméně je třeba postupovat zdrženlivě, aby nebyla v očích veřejnosti autorita soudce ohrožena. V případě již zmíněných dvou byla však hranice soudcovské etiky překročena.

Související