Všichni plátci DPH se od začátku roku potýkají s novým strašákem jménem kontrolní hlášení. Z pohledu daňových subjektů se jedná o další povinnost, která pro ně představuje větší či menší administrativní a finanční zatížení. V čem firmy nejčastěji chybují?

Za leden podalo kontrolní hlášení 245 tisíc měsíčních plátců DPH z celkových 290 tisíc. Ve čtyřech procentech nebyl dodržen formát a struktura podání, což znamená, že podané kontrolní hlášení (ve formátu XML) obsahovalo technické chyby bránící jeho zpracování. Pro porovnání za březen, kdy měli poprvé povinnost podat kontrolní hlášení i čtvrtletní plátci DPH a ti měsíční jej vyplňovali už potřetí, jej do 25. dubna podalo 421 tisíc z celkových 500 tisíc plátců. Chybovost ve formátu a struktuře klesla na 0,4 procenta. Správa daní hodnotí počet podaných kontrolních hlášení a jejich chybovost za první čtyři měsíce fungování projektu jako úspěch. Lze souhlasit, že v současné době již jsou technické problémy při samotném generování XML souborů k podání ve většině účetních programů zdárně vyřešeny.

Podle dosavadních zkušeností firem a jejich daňových poradců se ovšem opakuje několik typů chyb při párování dat z kontrolních hlášení v pardubickém "bunkru", jak se přezdívá systémovému centru kontrolního hlášení. Nejčastějšími chybami jsou například rozdílná čísla daňových dokladů vykázaná dodavatelem a odběratelem, chybně uvedené datum uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP) odběratelem, uvedení dokladu ve špatném oddílu kontrolního hlášení či neplatné DIČ protistrany. Příkladem chybného vykázání DIČ může být například situace, kdy se plátce stal v minulosti součástí DPH skupiny, má tedy nové skupinové DIČ, a jeho odběratel tuto změnu nepromítl ve svém účetním systému. Chybné uvedení DUZP odběratelem je často způsobeno jeho záměnou za datum přijetí daňového dokladu či datum zaúčtování. Celkově lze hodnotit nalezené chyby spíše jako administrativní nedostatky.

Podobné administrativní nedostatky by mohl odstranit koncept faktur s QR kódem. Jedná se o návrh představený Komorou daňových poradců ČR, který je založen na tisknutí QR kódu na faktury. Odběratel po obdržení faktury pouze naskenuje QR kód a dojde k načtení základních dat z hlavičky faktury přímo do účetního programu (např. číslo faktury, datum splatnosti, DUZP, základ daně a daň, datum vystavení a další) bez nutnosti jejich ručního přepisování. Tím se zamezí vzniku nespárování dokladů v systému kontrolního hlášení jen z důvodu drobné chyby při zadávání faktur do systému. Z tohoto důvodu logicky projektu vyjadřují podporu i Generální finanční ředitelství a ministerstvo financí.

Reakce do druhého dne?

Finanční úřady reagují na zjištěné chyby různými způsoby. U kontrolního hlášení se předpokládalo, že správci daně budou v případě pochybností postupovat dle speciálního ustanovení zákona o DPH. Pochybnosti vzniklé při párování dat by se tak měly řešit výzvou pro dodavatele i odběratele ke změně či doplnění údajů. Poté by stačilo automatizovaně odpovědět podáním následného kontrolního hlášení s potvrzením nebo změnou rozporovaných údajů, bez dokládání dalších dokumentů.

Velmi často se ale správci daně přiklánějí k neformální komunikaci, kdy oslovují plátce DPH napřímo buď přes e-mail, nebo telefonicky. Toto jednání je sice mnohdy časově náročnější pro konkrétní plátce, ale zcela v souladu s daňovým řádem, který nevyžaduje vést daňové řízení vždy formálně. Praxe je nyní taková, že správce daně osloví plátce DPH například e-mailem a požaduje po něm velké množství údajů, daňové doklady, smlouvy s dodavateli, bankovní výpisy, dodací listy, přepravní listy a další dokumenty. Lhůta na dodání těchto podkladů je pak velmi krátká, například do druhého dne. Zároveň správce daně hrozí zasláním oficiální výzvy v případě nevyhovění jeho požadavkům. Je však volbou daňového subjektu, jestli bude v rámci dobré spolupráce na neoficiální výzvy správce daně reagovat, či ne. V případě oficiální výzvy už na výběr není.

Problémem se zdá i nedostatečná kapacita úředníků pro detailní vyhodnocení spárovaných a nespárovaných dat, která jim "vypadnou" ze systému. Tato situace pak může zapříčinit vydání zjevně nesmyslné výzvy. Třeba z toho důvodu, že si odběratel neuplatnil nárok na odpočet, což je jeho právo, nikoliv však povinnost.

Kromě neoficiální komunikace vydává správce daně i oficiální výzvy ke kontrolním hlášením. Od začátku roku 2016 do poloviny května 2016 bylo vydáno přes 16 tisíc výzev k odstranění nesrovnalostí kontrolních hlášení. Na tyto výzvy potom reagovalo 93 procent plátců. Dále bylo vydáno 7500 výzev k samotnému podání kontrolního hlášení, na které reagovaly asi dvě třetiny vyzvaných.

V praxi jsme se setkali s případem, kdy správce daně zaslal dvě výzvy najednou, doprovázené neoficiálními e-mailovými dotazy k přiznání i ke kontrolnímu hlášení za únor 2016. Obě výzvy vycházely z údajů pro kontrolní hlášení, obě se týkaly problému chybně uvedených DUZP a neplatných DIČ, ale správci daně se nepodařilo shrnout nejasnosti pouze do jedné.

Přestože bylo správci daně vysvětleno, že důvodem byla pouze systémová záměna data zaúčtování přijaté faktury a data DUZP, trval kromě logického doložení veškerých daňových dokladů i na doložení smluv s dodavatelem, bankovních výpisů a dalších dokumentů.

Špatné hlášení, žádné hlášení

S účinností od 1. května došlo s přijetím zákona o evidenci tržeb k novelizaci elektronické formy podání. Nově bude podání, které nebude učiněno v požadovaném formátu a struktuře (např. chybně pojmenovaný nebo chybějící parametr v XML souboru), považováno za neúčinné, tedy jako by nebylo nikdy podáno, a to se všemi souvisejícími důsledky. Dobrou zprávou je, že se mezi Komorou daňových poradců a finanční správou diskutuje alespoň možnost upozornění na neúčinná podání formou datové zprávy.

Kontrolní hlášení je nástroj, jehož prozatímní život je provázen mnoha rozpaky. Na objektivní vyhodnocení jeho přínosů si budeme muset ještě několik měsíců či rok počkat. Ze subjektivního pohledu přineslo často náročnou komunikaci se správcem daně způsobenou malichernými nesrovnalostmi. Nezbývá než věřit, že finanční správa bude na nastavení systému párování dat neustále pracovat a dočkáme se situace, kdy systém bude odhalovat podvodníky a ignorovat poctivé plátce.

Tomáš Hajdušek, Martin Diviš, Daňové a právní oddělení PwC ČR

Připraveno ve spolupráci s poradenskou společností PwC ČR

Související