O posílení ochrany oznamovatelů korupce a jiné závažné kriminality se v Česku mluví už roky. Teď teprve ale dostává přesné obrysy. Nová právní úprava by měla oznamovatele lépe chránit před tím, aby je "pomstychtivý" zaměstnavatel propustil.
Zástupci byznysu se ale k novinkám staví odmítavě. Hospodářská komora je považuje za zbytečné. Už dnes totiž podle ní existují v tuzemském právním řádu instituty, které oznamovatele - neboli takzvané whistleblowery - chrání. "V trestním zákoníku jde například o povinnost překazit trestný čin - dotační podvod, legalizaci výnosů z trestné činnosti, porušení povinnosti při správě cizího majetku, pletichy, podplácení - a v opačném gardu trestněprávní postih za křivé obvinění nebo pomluvu," popisuje právní expertka Hospodářské komory Markéta Schormová. V pracovněprávní rovině pak zaměstnance proti libovůli zaměstnavatele chrání zákoník práce nebo zákon o státní službě.
Jenže jak ukazují zkušenosti z minula, tato ochrana nedokáže vždy zafungovat včas. Tak například Jakub Klouzal, který upozornil na machinace s veřejnými zakázkami na ministerstvu zahraničí, čelil po svém oznámení psychickému nátlaku a nakonec ho zaměstnavatel propustil. Že byla výpověď nedůvodná, konstatoval soud až po dvou letech. Od prvotního Klouzalova upozornění na nezákonné dění v resortu se případ vlekl pět let.
A to je podle neziskových organizací, které po posílení ochrany oznamovatelů dlouhodobě volají, příliš. Podle hnutí Oživení snižuje dlouhé vyšetřování důvěryhodnost oznamovatele a jeho jednání v očích okolí i široké veřejnosti. V případě medializovaných kauz se pak většímu zájmu těší odhalení případu než jeho vyústění. Oznamovatel tak přesto, že u soudu nalezne zastání, může snadno zůstat v očích veřejnosti pošpiněn.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později