Projednání případů, které se dotýkají dětí by jistě mělo probíhat s nejvyšším urychlením. Mnohdy ale v těchto řízeních dochází k průtahům, a to i v tak citlivých situacích, jakou je pro dítě rozvod rodičů. Uspořádání poměrů péče o dítěte pro dobu po rozvodu trvá mnohdy velmi dlouho a všichni členové rozpadlé rodiny pak měsíce nebo dokonce i roky žijí v nejistotě. Na tento jev upozorňuje věřejná ochránkyně práv ve své zprávě.
Řízení dle ochránkyně často prodlužuje čekání na znalecký posudek
Z poznatků ombudsmanky vyplývá, že dotčená řízení často prodlužuje čekání na vyhotovení znaleckých posudků. Soud bez nich totiž v některých případech vůbec nemůže rozhodnout. Veřejná ochránkyně to ilustruje na případu, kterým se ve své praxi zabývala, a to v hlavním městě Praze.
„Soud měl rozhodnout, do jakého typu péče nezletilé děti svěří. Ustanovil znalce, aby vypracoval psychologický posudek sourozenců. Otec požadoval střídavou péči, matka usilovala o svěření do své péče. Soud chtěl rozhodnout na základě posudku, aby mohl určit nejlepší zájem dítěte. Stanovený soudní znalec obdržel spisový materiál na konci září roku 2013 a měl se vyjádřit ve lhůtě 60 dnů. Soud však znalecký posudek obdržel až začátkem dubna následujícího roku, tedy po pěti měsících. Sourozenci a jejich rodiče žili ve zbytečně prodlužované nejistotě, jak bude jejich budoucí rodinný život vypadat,“ popsala případ ve své zprávě Šabatová.
OSPOD často není jako kolizní opatrovník dost aktivní
Zpráva upozorňuje, že těmto momentům lze zamezit, a to intervencí kolizního opatrovníka dítěte v zájmu urychlení řízení. Orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), které v drtivé většině případů úlohu takového opatrovníka hájícího zájmy dítěte plní, jsou však často v těchto věcech liknavé a stížnost proti průtahům způsobeným soudními znalci nepodají. Mnohdy dotčení pracovníci totiž o této možnosti ani neví.
Prostředků k zabránění průtahům je více
Přitom OSPOD má v těchto situacích k dispozici poměrně širokou škálu prostředků, jak do řízení v tomto smyslu pozitivně zasáhnout. V roli kolizního opatrovníka totiž OSPOD může primárně urgovat soudce. V případě, že by u něj nepochodil, může podat stížnost přímo k předsedovi soudu. Ten pak na základě takového podání směřujícího proti průtahům zaviněným soudním znalcem, může dát podnět předsedovi krajského soudu, jenž vykonává správu znalců a také posoudí závažnost protiprávního jednání znalce. V případech delší nečinnosti znalce mu soud věc také může odejmout a ustanovit za něj pro řízení znalce jiného. Je zde i možnost sankcionovat nikoli zcela řádnou práci znalce snížením odměny za průtahy, které v řízení způsobil, nebo mu dokonce uložit pokutu. Nejkrajnějším prostředkem postupu proti soudnímu znalci pak může být až vyškrtnutí ze samého seznamu soudních znalců. Při průtazích v řízení by se také nemělo zapomínat na možnost využití institutu návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle ustanovení § 174a zákona o soudech a soudcích.
Poučení pracovníků OSPOD
Minimálně ve shora citovaném případě z území hlavního města činnost ombudsmanky přispěla k poučení pracovníků OSPODU, neboť dotčený úřad městské části vydal v této souvislosti pro svoje pracovníky metodický pokyn směřující k zajištění správného postupu při podávání stížností na průtahy v soudním řízení a při podávání návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu.
Pokud jde o institut kolizního opatrovnictví jako takového, využívá se v situacích, při nichž by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi rodiči a dítětem a kdy je tedy potřeba zajistit ochranu zájmů dítěte, které by jinak v tomto střetu bylo slabší nebo v podstatě nezastoupenou stranou. Zpravidla tuto funkci zastávají právě pracovníci místně příslušných odborů sociálně-právní ochrany dětí, kdy rozhodující bývá trvalé bydliště zastupovaného dítěte. Zmíněnou kompetenci výkonu funkce opatrovníka, přiznává obecním úřadům obcí s rozšířenou působností ustanovení §17 odst. 1 zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Kolizní opatrovník je přímým účastníkem soudního řízení a je zpravidla přítomen u soudního jednání. Opatrovníkem se tedy OSPOD stává ad hoc pro dané řízení (nebo úkon) na základě usnesení soudu. Existují ale i případy, kdy OSPOD zastává tuto funkci přímo ex lege dle zákona o sociálně-právní ochraně dětí, a to u dětí bezprizorních nebo ohrožených.
Znalci se brání, rodiče jim často hází „klacky pod nohy“
Pokud jde o působení samých soudních znalců v řízeních týkajících se péče o děti i oni se při vyracovávání znaleckých posudků ovšem potýkají s celou řadou problémů, které jejich práci brzdí, ať už jde o časovou zaneprázněnost, nebo dokonce o snahu „sabotovat“ průběh řízení ze strany znesvářených rodičů dítětě.
„Většina soudních znalců dětských psychiatrů ale i psychologů kromě toho, že pracují pro soudy a policii, pracují především ve svých ordinacích nebo na odděleních psychiatrických nemocnic, pravě proto, aby klinickou prací prohlubovali své zkušenosti a byli tak zodpovědnými a praxe znalými odborníky. Je všeobecně známo, že spisový soudní materiál takových dohody neschopných rodičů, bývá obsáhlý, někdy desítky centimetrů vysoký, což je důkazem jejich neochoty si vyjít vstříc. Často jeden z rodičů zpomaluje z různých důvodů soudní proces. Na úrovni znaleckých vyšetření třeba tím, že pokud znalci rodinu předvolají, tak k vyšetření nedorazí, buď bez omluvy nebo s omluvou v den vyšetření. Pak je nutné najít volný termín vyhovující všem a opět členy rodiny svolat. Není vyjímkou, že takových pokusů bývá více. Dalším zpomalováním ukončení kauzy bývá odvolávání se jednoho z rodičů například proti pro něj nepříznivým závěrům posudku a tak dále,“ uvedla k tomu znalkyně z oboru děstké psychiatrie Šárka Bínová.
Bínová také shrnula, co by podle ní mohlo přispět k urychlení celého procesu: „Přizvání znalců k vypracování znaleckého posudku již v počátcích sporu, stanovení dvou znalců k podtržení objektivity posudku, flexibilní spolupráce rodičů (uvést mailové či telefoní spojení do spisu), plné respektování data vyšetření ze strany rodičů, pochopení toho, že úkolem znalců je posoudit zájem toho konkrétního dítěte a ne snaha vyhovět přání rodičů. Je možné a často i pravděpodobné, že někdo z rodičů v závěru může být zklamán a rozezlen. Rodiče by měli také být srozuměni s tím, že náklady s vypracováním znaleckých posudků hradí právě oni a znát i jejich průměrnou výši. K zvážení je i spoluúčast rodičů na nákladech soudního řízení,“ vykreslila Bínová a doplnila, že ani při současném stavu nejsou takové průtahy v řízení, jaké nastaly ve shora naznačeném případě, běžné.
„Není běžnou praxí, že by se znalec tak výrazně zpozdil s vypracováním znaleckého posudku jak je uvedeno ve zprávě ombudsmanky. Pokud se zpozdí, musí o prodloužení lhůty požádat a požadavek zdůvodnit. I znalci mohou onemocnět,“ uzavřela Bínová.