Nejen LGBT aktivisté, ale i mnozí lidé napříč právnickými profesemi dlouhodobě upozorňovali, že ustanovení § 13 odst. 2 zákona o registrovaném partnerství je diskriminační a protiústavní. Ustanovení totiž jako naprosto jedinou skupinu osob vylučovalo z možnosti ucházet se individuálně o osvojení dítěte ty, kdož žijí v trvajícím registrovaném partnerství. Ústavní soud dal nyní těmto hlasům drtivou většinou svého pléna za pravdu a svým nálezem toto ustanovení za relativně velké mediální pozornosti zrušil. LGBT aktivisté již dříve dávali najevo, že určitou cestu k akceleraci procesu boje za rovná práva pro stejnopohlavní páry vidí právě v litigaci. Povzbudilo je i nedávné rozhodnutí prostějovského soudu, který formou uznání cizího soudního rozhodnutí fakticky uznal za rodiče dítěte dva muže.
Věc ÚS předložil pražský soud
Věc k pozornosti orgánu ochrany ústavnosti vznesl Městský soud v Praze, který se zabýval žalobou osoby žijící v registrovaném partnerství, která byla z tohoto důvodu vyřazena z možnosti být zapsána v evidenci žadatelů vhodných k tomu, aby se stali osvojiteli. Soud dospěl k závěru, že ustanovení je diskriminační, a proto protiústavní, a věc předložil ÚS.
Ústavní soud se v úvodu zabýval otázkou, jaká základní práva by mohla být sporným ustanovením dotčena. Při těchto úvahách konstatoval, že neexistuje žádné základní právo na osvojení dítěte a stejně tak ani na uzavření samého sňatku mezi osobami téhož pohlaví, tyto věci jsou dle soudu věcí úvah zákonodárce, jestli vztahy regulovat bude a jaká práva a povinnosti z těchto vztahů budou vznikat. Z těchto důvodů neshledal ÚS při posuzování napadeného ustanovení porušení práva na ochranu rodinného života. Soud také v odůvodnění, k němuž uplatnili odlišná stanoviska tři jeho soudci, podotkl, že nemůže zavírat oči před společenskými změnami a novými společenskými fenomény, jako jsou například i množící se singles. Na druhé straně ale také vyjádřil vůli neakcelerovat erozi tradičních hodnot.
Manželské páry jako preferovaní kandidáti adopce
Ústavní soud nemá z pohledu ústavní konformity problém s preferencí manželů jako kandidátů na osvojení dítěte, neboť jde o nejtěsnější svazek heterosexuálního soužití, který by tak i měl být nejlepším předpokladem pro naplnění nejlepších zájmů dítěte.
Jádro problému soud viděl v tom, že občanský zákoník na straně jedné umožňuje, aby dítě výjimečně osvojila i jiná osoba než manžel, tedy jedinec samostatně, přičemž napadené ustanovení z této možnosti vylučovalo jedinou skupinu osob, tedy těch, které jsou registrovanými partnery. Právní úpravu, z níž vznikala situace, kdy homosexuál žijící sám či s neregistrovaným druhem dítě teoreticky osvojit mohl, ale pokud uzavřel registrované partnerství, byl z této možnosti vyloučen, považoval Ústavní soud ČR za nelogickou, iracionální a ve svém důsledku diskriminační. A upozornil i na paradoxní fakt, že v ustanovení § 13 v odstavci 3 zákona o registrovaném partnerství naopak zákonodárce počítá s faktickou péčí registrovaných partnerů o dítě, a tak povinuje druhého partnera k ochraně vývoje a výchovy dítěte.
Ustanovení bylo dle ÚS v rozporu s právem na lidskou důstojnost
Ústavní soud nakonec dospěl v závěru, že toto ustanovení odporuje základním právům, a to právu na lidskou důstojnost: „Napadené zákonné ustanovení odporuje právu na lidskou důstojnost. Pokud je totiž založeno na tom, že z určitého práva vylučuje určitou skupinu osob jen proto, že se rozhodly uzavřít registrované partnerství, činí z nich de facto jakési osoby „druhého řádu“ a dává jim bezdůvodně určité stigma, které evokuje představu o jejich méněcennosti, zásadní odlišnosti od ostatních a zřejmě i o neschopnosti se – oproti osobám jiným – náležitě postarat o děti. Ústavní soud proto uzavírá, že napadeným zákonným ustanovením, kterým byla jedna skupina osob (registrovaní partneři) zcela nedůvodně vyloučena z možnosti osvojení dětí, dochází ve svých důsledcích k zásahu do jejich lidské důstojnosti a též k porušení jejich práva na ochranu soukromého života,“ citovala postoj ÚS jeho mluvčí Miroslava Sedláčková.
Sládeček má za to, že ÚS „fušoval do řemesla“ zákonodárcům
S výrokem se ovšem neztotožnili všichni soudci ÚS, kdy jej odlišně viděl Vladimír Sládeček. Ten v separátním votu uvedl, že odůvodnění výroku jej nepřesvědčilo a především vytkl svým kolegům, že si rozhodnutím osobili rozhodnout otázku, jejíž podoba má být formována vůlí zákonodárce.
„Nejde ani tak o podstatu věci, ale o to, jakým způsobem Ústavní soud k projednávané věci přistoupil. Domnívám se totiž, že především demokraticky zvolenému zákonodárci přísluší, zda a jak problematiku adopce registrovanými partnery, resp. adopci stejnopohlavních osob upraví. Nemyslím si, že by o této věci měl rozhodovat Ústavní soud, a tak nahrazovat vůli 281 členů Parlamentu České republiky,“ uvedl k tomu Sládeček.
Návrh na přiosvojení druhým partnerem ve sněmovně
Narazil také na to, že v současnosti je na pořad 48. schůze sněmovny zařazen sněmovní tisk 320, tedy návrh novely zákona o registrovaném partnerství, který by umožnil druhému partnerovi osvojit biologické dítě osoby, se kterou je v registrovaném partnerství. Podle Sládečka měl soud zaujmout „vyčkávací postoj“ a čekat, jak se k věci postaví zákonodárci. Dotčený návrh novely ovšem už ve sněmovně leží od roku 2014, tudíž už se kolem něj všeobecně navyčkávalo poměrně hodně.
Je třeba podotknout, že dopad rozhodnutí Ústavního soudu ČR na reálnou možnost registrovaného partnera osvojit dítě bude zatím i po zveřejnění nálezu ve Sbírce zákonů, nevelký či spíše žádný. Neboť i osvojení jedincem jako takové je v praxi i dle dikce zákona výjimečné.
To ostatně dobře vědí i LGBT aktivisté. Rozhodnutí samozřejmě přijali velice pozitivně, ovšem sami říkají, že jde jen o dílčí úspěch. „LGBT osoby v České republice nadále zůstávají lidmi 2. kategorie, neboť si nemohou osvojit biologické dítě svého partnera, nemohou uzavírat manželství atd.,“ řekl k tomu Jan Kozubík z platformy pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu PROUD.
Názory na vliv výchovy dětí stejnopohlavním párem
Pokud jde o názory odborníků na to, zda obecně výchova dětí stejnopohlavními páry může být pro jejich vývoj problémem, ty se samozřejmě různí. Provedené studie ze zemí, kde taková výchova již ve velkém počtu po mnoho let probíhá, ale neukázaly jekékoliv rozdíly mezi dětmi z heterosexuálních a homosexuálních rodin, rozdíly byly pouze mezi děti z rodin harmonických (které si pochopitelně vedou lépe) a tech harmonických méně.
„Dítě pro svůj zdravý vývoj a štěstí potřebuje dostatečně dobré rodiče, kteří ho milují a věnují se mu, správně ho vedou a jsou mu bezpečnou základnou pro život. Takovou rodičovskou péči a výchovu mohou dávat úplně stejně otec a matka jako dvě matky nebo dva otcové,“ říká ředitelka Institutu náhradní rodinné péče Petra Winnette. Podobný postoj podporuje i vedoucí katedry psychologie Masarykovy univerzity Zbyněk Vybíral: „Stejnopohlavní pár, ať se nám to líbí nebo ne, může být zdravější, šťastnější a pro dítě přínosnější, než rodičovský pár heteropohlavní. Ale také nemusí. Apriorní zobecnění vyvozená jen na základě pohlaví, pokud je mi známo, psychologie nepotvrdila.“
A co tedy bude dál?
Aktivisté mají v úmyslu podporovat právní uznání rodičů vychovávajících se svými partnery děti a prosazení jejich možnosti osvojit si dítě svého partnera, obdobně jako u přiosvojení heterosexuálního, kdy si například manžel osvojí dítě manželky, které není „biologicky jeho“. Osud výše zmíněného poslaneckého legislativního návrhu novely zákona registrovaném partnerství by se měl po dvou letech nyní někam konečně po projednání sněmovnou v následujících týdnech pohnout.
Do kampaně hnutí Proud nazvaného Stejná rodina na podporu tohoto návrhu se již zapojily desítky známých osobností a také devět ministrů české vlády. Nicméně zcela rovná práva pro homosexuální páry ještě rozhodně nejsou tady a jistě bude dále probíhat celospolečenská debata na toto téma, která také může podnítit následná politická rozhodnutí zákonodárce a nastartovat skutečný zlom v boji za rovná práva v Česku. Každopádně aktivisté v boji za práva queer komunity připomněli i symbolický rozměr, který pro ně rozhodnutí ÚS má, nebo soud vynesl své rozhodnutí přesně v den výročí stonewallských událostí, které podnítily vznik pochodů hrdosti a LGBT aktivismu.
Celý text nálezu najdete ZDE.
