Zaměstnanec vs. živnostník: Kdo vydělá za rok více peněz

Často stojíme před rozhodnutím, zda se nechat zaměstnat, nebo být osobou samostatně výdělečně činnou. Zpravidla je nutné uvážit mnoho detailů, včetně výše výdělku, časových možností, struktury daní a umístění pracoviště nebo finanční jistoty a stability firmy.

Při dodržení zákonných omezení lze mnohé druhy práce vykonávat jako zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Zásadním rozdílem mezi těmito dvěma skupinami osob je jejich vztah k zadavateli, míra nadřazenosti a podřízenosti a (ne)závislost práce.

Četná judikatura a právní výklady dávají vodítko k rozlišení, které činnosti lze provozovat výlučně jako nezávislou činnost, ať již z důvodů zákonné úpravy (například notáři), nebo z důvodů spočívajících v povaze práce (třeba realitní makléři).

Druhým typem činností jsou takové, které připouštějí z povahy práce výkon jak v režimu závislé práce, tak v režimu samostatném, například instalatér, účetní, právník nebo jiná svobodná povolání.

N

Zvětšit přes celé okno

Posledním typem činností jsou ty, které jsou zjevně závislé, například pokladní v prodejně potravin.

Proč je práce jako OSVČ vlastně tak atraktivní? Vedle požadavků na vyšší míru flexibility je nejčastěji zmiňovaným důvodem pro samostatné podnikání to, že při stejné výši hrubého výdělku získá z krátkodobého pohledu OSVČ vyšší čistý příjem než zaměstnanec. Ušetří i objednatel práce, který nemusí hradit odvody na pojistné za zaměstnance, což činí 34 procent hrubé mzdy, ani řešit další záležitosti typické pro zaměstnání, jako jsou různé zaměstnanecké benefity, cestovní náhrady nebo odstupné.

Rozdíly ve zdanění

Podíváme-li se na rozdíly mezi zaměstnáním a samostatnou výdělečnou činností daňovou optikou, vidíme zásadní odlišnosti. Zaměstnanec platí daň ze své mzdy, kdežto OSVČ ze zisku. Oproti mzdě zaměstnanec nemůže v tuzemských daňových podmínkách uplatnit žádné výdaje, například na dojíždění, ovšem OSVČ může oproti svému příjmu uplatnit buď skutečné výdaje, nebo výdaje paušální.

N

Zvětšit přes celé okno

Možnost uplatnění paušálních výdajů činí samostatnou výdělečnou činnost atraktivní pro profese s vysokým podílem duševní činnosti, ke které není potřeba nákladných vstupů. Na využití paušálních výdajů v souladu s jejich účelem, tedy snížením administrativní zátěže pro podnikatele, není nic špatného. Jelikož v praxi se ovšem tato možnost často využívala k daňové optimalizaci zpřísňují legislativci její atraktivitu.

Již několik let platí, že podnikatel uplatňující výdaje paušálem není oprávněn uplatnit slevu na vyživovanou manželku/manžela bez vlastního příjmu ani daňové zvýhodnění na děti. Ostatní slevy na dani − například základní slevu na poplatníka nebo školkovné − uplatnit může, stejně jako ostatní odčitatelné položky.

Od roku 2015 došlo k zastropování výdajů, které je možné uplatnit paušálem. Bez ohledu na výši dosaženého příjmu se paušální procento výdajů počítá maximálně z částky dva miliony korun. To znamená, že s rostoucím příjmem se efektivní zdanění zvyšuje.

N

Zvětšit přes celé okno

Existuje tak bod zvratu, od kterého je z pohledu čistého příjmu jednotlivce výhodnější být zaměstnanec než OSVČ. Důvodem je zastropování paušálních výdajů, které s rostoucím příjmem podnikatele uplatňujícího paušální výdaje způsobuje neustálý růst efektivního zdanění a odvodů na zdravotní pojištění. Platí to i obráceně, neboť i u nízkého příjmu může být čistý příjem zaměstnance vyšší než u OSVČ, a to z důvodu minimálních odvodů na pojistné.

Výše ročního výdělku, kdy se výhoda OSVČ ztrácí, je v roce 2016 pro živnostníka využívajícího 60procentní výdajový paušál částka lehce přesahující 11 milionů korun. Při uplatňování 40procentního paušálu (daňový poradce) je bodem zvratu výdělek kolem tří milionů korun.

Jen dočasná výhoda

Vyměřovací základ, ze kterého se odvádí pojistné, je z hlediska důchodu vlastně mzdou. Čím nižší je tento základ, tím nižší bude i budoucí důchod. Zatímco průměrný důchod se pohybuje kolem 11 tisíc korun, důchod podnikatele, který hradil pojistné jen z minimálního základu, bude jen kolem šesti tisíc korun.

Tomáš Hunal, Jana Pachrová, PwC ČR, odborníci na zdanění fyzických osob
Připraveno ve spolupráci s poradenskou společností PwC ČR