Počátkem roku 2003 se společnost Kaufland nepohodla s jedním ze svých dodavatelů a nezaplatila mu necelé dva miliony korun za dodávku zboží s odůvodněním, že jí tyto peníze firma dluží v jiném obchodním případě. Dodavatel svoji pohledávku převedl na společnost Professional Security Technologies (PST) a ta Kaufland o uvedenou sumu zažalovala. Poté co soudy pravomocně rozhodly, že na ni má nárok, Kaufland v únoru 2007 zaplatil firmě PST 1,9 milionu korun.
Nyní obchodní řetězec dostal svoje peníze zpátky: po jeho dovolání Nejvyšší soud řekl, že původní věřitel nebyl oprávněn pohledávku převést.
Tím, kdo Kauflandu peníze vrátil, však byl paradoxně stát. Jakmile firma PST dostala uvedené peníze, vstoupila do likvidace a následně zanikla. Kaufland se proto obrátil opět na soud a chtěl, aby uvedenou sumu uhradil stát − jako ten, kdo zodpovídá za špatná rozhodnutí soudů.
Obvodní soud pro Prahu 2 mu nyní, po devíti letech, přiřkl nejen uvedených 1,9 milionu korun, ale i dalších 600 tisíc na nákladech řízení a úrocích. "V případě, že by nebylo vydáno nezákonné rozhodnutí, žalobce by nezaplatil částku 1,9 milionu korun, kterou následně nemohl vymoci zpět a škoda by mu nevznikla," uvedla ve verdiktu soudkyně Markéta Jirásková.
Ministerstvo spravedlnosti, které odškodnění za pochybení státu vyplácí, připouští, že tyto případy nejsou zcela výjimečné. Jejich počet ale nesleduje. "Museli bychom ručně projít veškeré vedené spisy, jejichž počet se pohybuje v řádu tisíců za rok," uvedl mluvčí ministerstva Jakub Říman.
Podobným případem zhruba s desetinásobnou škodou, kterou také musel hradit stát, byl před dvěma roky spor Českého národního investičního obchodně-podnikatelského fondu a společnosti Interbusiness. Interbusiness na základě notářského potvrzení o půjčce na fondu před deseti lety vysoudil 24 milionů korun − sumu tehdy vymohl exekutor. Fond podal také dovolání, s nímž uspěl. Nejvyšší soud došel k tomu, že zmíněný notářský zápis není platný. A i firma Interbusiness se ještě těsně předtím, kdy nabyl právní moci verdikt, že má sumu vrátit, poslala do likvidace.
Mimochodem: fond kvůli sporné sumě skončil v konkurzu. Nyní, když jej odškodnil stát, se z něj opět dostal. "Poplatil jsem všechny dluhy a ještě část peněz zbyla. Ty dostanou akcionáři," uvedl konkurzní správce Roman Jelínek.
Právě podobnou obavou, že by vyplacené peníze − pokud by Nejvyšší soud vyhověl jejímu dovolání − nedostala zpět, přitom vysvětlovala ČSSD situaci, kdy nechtěla zaplatit 337 milionů svému bývalému advokátu Zdeňku Altnerovi. Proti verdiktu Městského soudu v Praze, který mu uvedenou sumu přiřkl, také podala dovolání a vydání peněz oddalovala natolik, až soud vyhověl její žádosti o odložení platby.
Je přitom pravděpodobné, že pokud by ČSSD zaplatila a pak nedostala po úspěchu u Nejvyššího soudu peníze zpět, mohla by se úspěšně hojit na státu.