Kauza Vidkun je především spojována s podezřením na vynášení informací policejním prezidentem Tomášem Tuhým a s následným ovlivňováním trestněprávních kauz politiky a podnikateli. Kauza podporuje diskuse a pokusy o realizaci reorganizace policie v České republice. Součástí důkazů je například odposlech. I ten byl středem ústavní stížnosti tří obviněných. Ta byla podána po zamítnutí stížnosti Nejvyšším státním zastupitelstvem. Podal ji olomoucký hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD), někdejší ředitel olomouckého odboru hospodářské kriminality Radek Petrůj a bývalý náměstek krajského policejního ředitelství Karel Kadlec. 

Ve stížnosti argumentovali proti zahájení řízení a proti použití odposlechu vyšetřujícími orgány. Rozbořilův rozhovor s Kadlecem by měl být dle slov Rozbořila považován za součást svobodné komunikace, tudíž by neměl být předkládán jako důkaz. Ústavní soud však rozhodl, že relevanci odposlechů musí posoudit sama justice při případném podání obžaloby, do toho momentu označil stížnost za předčasnou. "V posuzované věci nedošlo k zjevnému excesu orgánů činných v trestním řízení a porušení ústavně zaručených práv stěžovatelů, pro něž by měl ÚS zasáhnout do dané věci již v této fázi řízení," vyjádřil se dále v usnesení ÚS. Argumenty obviněných o vyšetřování případu nepříslušným policejním orgánem ÚS také nepodpořil.

Obvinění ze zneužití pravomoci úřední osoby čelí Kadlec i Petrůj, Kadlec je obviněn i z přijetí úplatku. Dalšími aktéry jsou například podnikatel Ivan Kyselý. Je podezřelý z účastenství na zneužití pravomoci úřední osoby. Rozbořil měl svým jednáním ovlivnit vyšetřování týkající se výstavby jezdeckého areálu, svou vinu však popírá. Všichni obvinění jsou stíháni na svobodě.

Související