Itálie či Francie už mají dost zkušeností s černým trhem luxusních výrobků. Své hospodářství nekompromisně chrání a hrozí vězením i lidem, kteří si koupí třeba napodobeninu luxusní kabelky. Nejlepší obranou proti hrozícím trestům je míjet pouliční prodavače často rekrutované z řad afrických přistěhovalců bez povšimnutí a vyhnout se také nákupu zboží na tržnicích. Když přesto neodoláte, napodobeninu značkového zboží koupíte a dostanete se do problémů s místními orgány činnými v trestním řízení, nezbývá než vyhledat advokáta, který vykonává praxi v dané zemi, a doufat, že soudy budou k turistovi shovívavé.

Omezená pomoc českého velvyslanectví

Itálie patří k oblíbeným dovolenkovým destinacím českých turistů. Právě ona je ale i jednou ze zemí, které za nákup padělků trestají spotřebitele včetně turistů. Podle údajů italské odnože Evropského spotřebitelského centra hrozí lidem, kteří z nedbalosti nebo nepozornosti zakoupí padělaný výrobek, až 6 měsíců vězení a správní pokuta od 100 eur do 7 tisíc eur. Pokud vlastnosti výrobku a způsob prodeje nasvědčují tomu, že by zboží mohlo pocházet z trestné činnosti a spotřebitel ho přesto zakoupí, jsou italské zákony ještě přísnější. V takovém případě se totiž trestní sazba pohybuje od 2 do 8 let vězení a pokuta může vyšplhat i nad 10 tisíc eur. Podobně nesmlouvavě hodnotí nákup napodobenin značkového zboží i francouzské zákony. Kvůli nákupu padělků se tamní dovolená může protáhnout až na tři roky nedobrovolně strávené ve vězení.

Česká velvyslanectví přitom mohou turistům v problémech pomoci jen v omezené míře. "Úřad může, pokud si to občan přeje a konkrétní situace vyžaduje, zajistit případně právní zastoupení nebo poradit, kam se v dané věci v zahraničí obrátit," řekla mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová. Přímo zasahovat do případu nebo jednat s místní policií už ale čeští diplomaté v cizině nemohou.

"Příliš drahá" cigareta

Česko má v porovnání s Itálií a Francií zákony mnohem mírnější. Podobně jako třeba v Belgii, ve Velké Británii nebo v Německu spotřebitelům v Česku obecně za nákup padělků žádný postih nehrozí. I tak je ale v některých případech třeba zpozornět − například pokud vám někdo nabízí extrémně levné cigarety. "Spotřebitelé se mohou dopustit přestupku podle zákona o spotřebních daních, když nakoupí cigarety za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce. Za takový přestupek lze konečnému spotřebiteli uložit pokutu do 50 tisíc korun," varuje partnerka advokátní kanceláře Taylor Wessing Karin Pomaizlová.

A pokuta může českého spotřebitele doma postihnout také v případě, že chce padělané zboží prodat, třeba prostřednictvím internetového bazaru. V takovém případě se totiž dopouští přestupku a pokuta se může vyšplhat až na 15 tisíc korun.

Proti prodejcům

Spíš než na spotřebitele tuzemské právo cílí na dovozce a prodejce napodobenin. Ty první "pronásledují" celníci, ty druhé pak Česká obchodní inspekce. Ta za rok 2015 zajistila přes 35 tisíc kusů padělků za více než 101 mi­lionů korun. Nejvíce zadržených výrobků v Česku spadá do sortimentu textilního zboží a zvukových a obrazových nosičů. Ze značek loni dominovaly padělky ochranné známky Burberry a Virginia.

Letos v únoru navíc vstoupila v platnost novela zákona o ochraně spotřebitele, která má boj proti napodobeninám značkových výrobků na tuzemském trhu usnadnit. Zákaz nabízení, prodeje a skladování výrobků porušujících práva duševního vlastnictví je nově v zákoně definován samostatně, zatímco v předchozí verzi to byla klamavá obchodní praktika.

Ač se může zdát, že jde o drobnost, z pohledu ČOI je změna zásadní. Jde zejména o to, že za obecně klamavou může být obchodní praktika považována pouze v případě, že vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí o koupi, které by jinak neučinil, nebo pokud je schopna uvést spotřebitele v omyl ohledně ceny výrobku. Vyjmutí problematiky padělaného zboží z režimu nekalých praktik tedy znamená posun více směrem k čistému zákazu obchodování s padělky bez podmínek, které je třeba brát v potaz. Podle inspektorů už se nová právní úprava osvědčila. V prvním čtvrtletí provedli zhruba 680 kontrol a porušení zákona konstatovali téměř v 60 procentech případů. Za to rozdali pokuty přesahující v úhrnu 2,6 milionu korun.

V řeči peněz

Utnout co možná v největší míře obchod s napodobeninami je pro stát důležité. Výrobci padělků totiž obvykle neodvádí žádnou daň z příjmu, DPH ani spotřební daň, a tak připravují státní pokladny o peníze. Bolestivý dopad má ale prodej padělků i na ekonomiku jako celek. Poslední zpráva Evropské komise z listopadu 2015 vyčíslila, že by hodnota originálního zboží ekvivalentního k 95 tisícům padělků zadržených v roce 2014 na hranicích EU přesáhla 617 milionů eur, tedy zhruba 16,7 miliardy korun.

To je ale jen špička ledovce. Jen v případě oděvů, obuvi a oděvních doplňků odhaduje Kancelář pro harmonizaci na vnitřním trhu roční ztráty výrobců originálů na více než 26 miliard eur. To představuje takřka desetinu hodnoty celkového prodeje tohoto sortimentu a znamená ztrátu zhruba 363 tisíc pracovních míst.

Firmy, kterým kvůli padělkům vznikne škoda, se mohou podle českých zákonů ochrany svých práv domáhat soudní cestou. "V případě neoprávněného zásahu do práv z průmyslového vlastnictví − patentu, zapsaného užitného nebo průmyslového vzoru je možné se domáhat u soudu zejména toho, aby rušení práva bylo zakázáno a aby následky porušení byly odstraněny. Pokud byla v důsledku porušování práv způsobena škoda, má poškozený právo na její náhradu," připomíná Josef Dvornák z Úřadu průmyslového vlastnictví.

Novinkou v ochraně práv k duševnímu vlastnictví je pak stanovisko Soudního dvora EU ze začátku července, podle kterého mohou výrobci a distributoři značkových výrobků žádat také to, aby soudy − včetně těch tuzemských − přiměly provozovatele tržišť k ukončení nájemních smluv se subjekty nabízejícími padělky. To by v českých podmínkách mohlo přinést zvrat do vleklého sporu mezi provozovatelem Pražské tržnice a výrobci a distributory značkových výrobků, který aktuálně řeší Nejvyšší soud.

Zavést tresty pro spotřebitele?

Na tom, zda by českému trhu prospělo zavedení trestů pro spotřebitele po vzoru Itálie a Francie, se tuzemské autority zatím neshodnou. Úřad průmyslového vlastnictví, který v ČR uděluje ochranu formou patentů a ochranných známek, by se takové novince nebránil. Naopak pochybnosti o praktické aplikovatelnosti trestů pro spo­třebitele má Česká obchodní inspekce. "Snad by to mohlo některé spotřebitele či podnikatelské subjekty odstrašit, ale z hlediska vlastní aplikace zákona by to pro nás byla asi spíše komplikace," říká Jiří Fröhlich z ČOI s tím, že o zavedení podobných sankcí, jaké zná italský či francouzský právní systém, inspekce v tuto chvíli usi­lovat nehodlá.

Hledat vzor třeba v Itálii odmítli v anketě týdeníku Ekonom také tuzemští podnikatelé. "Trestání spotřebitelů je vždy selháním státu. Spotřebitel by se neměl s padělky značkových výrobků na trhu vůbec setkávat. Stát by měl prostřednictvím svých kontrolních a represivních institucí zajistit, aby se v prodejní síti neobjevovaly," uvádí například generální ředitelka AAA Auto Karolína Topolová. "Trestán musí být výrobce nebo prodejce, rozhodně ne kupující," míní generální ředitel společnosti Tedom Josef Jeleček.

Není to navíc jen hrozba trestů, kvůli níž by se měli spotřebitelé nákupu podezřele laciného značkového zboží vyvarovat. "Padělky nikdy nedosahují kvality originálních výrobků, navíc se nedají reklamovat," varuje Pomaizlová z advokátní kanceláře Taylor Wessing. A co je horší, napodobeniny mohou někdy poškodit i zdraví spotřebitelů. To platí zejména u padělků léků a doplňků stravy. Právě ty jsou ovšem v rámci EU třetím nejčastěji zadržovaným padělaným artiklem.

Článek vyšel v časopisu Ekonom dne 21. července 2016.

Související