Poslanci aktuálně řeší novelu nového občanského zákoníku, která mimo jiné mění pravidla zaměstnávání 15letých. S platností od roku 2014 takřka bez povšimnutí nový kodex tato pravidla zpřísnil. Do konce roku 2013 zákoník práce stanovoval, že způsobilost vstupovat do pracovněprávních vztahů jedinec získá dovršením 15 let věku. Zaměstnavatel však s ním nesmí sjednat jako den nástupu do práce den, který by předcházel dni, kdy nezletilý ukončí povinnou školní docházku. Nový občanský zákoník oproti tomu vyžaduje kumulativní splnění obou podmínek. K výkonu závislé práce se tak podle něj může zavázat jen ten, kdo dosáhne 15 let věku a zároveň ukončí povinnou školní docházku. Jinými slovy uzavřít smlouvu třeba na letní brigádu mohli podle staré úpravy 15letí klidně několik měsíců před prázdninami, podle nového zákoníku až s jejich začátkem.

Ač se to může zdát jako slovíčkaření, podle ministerstva spravedlnosti, do jehož gesce nový občanský zákoník spadá, jde o vážný problém. "Výsledkem je, že lidé, kteří dokončí školní docházku a nemají ambici pokračovat ve vzdělávání, jsou po dobu, než dosáhnou šestnácti let, obtížně zaměstnatelní," píše se v důvodové zprávě k novele.

Avšak žádná statistika, která by jasně dokládala, do jaké míry se právní úprava obsažená v občanském zákoníku podepsala na zaměstnanosti nezletilých, zřejmě neexistuje. Resort spravedlnosti se v tom odkazuje na zástupce zaměstnavatelů, kteří za návrat ke starým pořádkům lobbovali. Ti se pak odvolávají na ministerstvo práce. Ani to ale taková data nemá. "Potenciální počet mladistvých do 16 let věku vstupujících každoročně na trh práce nelze odhadnout, neboť tento počet je rozhodujícím způsobem ovlivněn zapojením studentů např. do letních brigád," vysvětluje Petr Sulek z tiskového odboru resortu.

Zaměstnavatelé přesto trvají na svém: právní úprava obsažená v novém občanském zákoníku zhoršila flexibilitu trhu práce. "Jedná se o zcela zbytečné opatření, které v praxi zabraňuje mladým lidem plynulý přechod ze školních lavic do pracovního procesu, protože není možné si v předstihu zajistit placené místo − podepsat smlouvu − a pružně na něj nastoupit bezprostředně po ukončení povinné školní docházky," vysvětluje právní expert Hospodářské komory Jan Mandík.

Výpověď podepsaná rodiči

Kromě úpravy podmínek pro uzavření pracovní smlouvy přiměli zaměstnavatelé resort spravedlnosti také k tomu, aby vyškrtl z doposud platných zákonů pravomoc zákonného zástupce okamžitě zrušit pracovní poměr nezletilého do šestnácti let. Této možnosti mohou nyní rodiče využít v případě, že je rozvázání smlouvy nutné v zájmu vzdělávání, vývoje nebo zdraví mladého člověka.

"V praxi se tak jedná o zcela bezzubé opatření, neboť zákonný zástupce může tímto způsobem rušit pracovní poměr pouze v rozmezí jednoho roku a pouze s přivolením soudu. Což je opět proti žádoucí flexibilitě pracovního trhu," argumentuje Hospodářská komora ČR. A za pravdu jí dávají i někteří právníci. "V rámci jednoho roku musí zákonný zástupce ohrožení vývoje zjistit, opatřit si důkazy, připravit a podat návrh k soudu, vyčkat nařízení jednání a vydání rozhodnutí soudu. Pravděpodobnost, že se toto vše stihne, vidím jako minimální," říká advokátka Weinhold Legal Barbora Kudrhalt Suchá. Úsilí rodičů či opatrovníků navíc může být úplně zbytečné. Po 16. narozeninách totiž může mladý člověk stejný pracovní poměr sjednat znovu a zákonný zástupce ani soud s tím už nic nenadělá.

Přesto má plán vlády na zmírnění podmínek pro zaměstnávání nezletilých své odpůrce, a to dokonce v řadách úředníků. Tak například Adam Křístek ze sekce legislativních záležitostí ministerstva práce opakovaně poukazuje na to, že možnost zrušit pracovní poměr zákonným zástupcem představuje "významný právní nástroj, kterým byla posílena ochrana dítěte v právních vztazích". Nová pravidla mohou být podle něj přínosná i v případě, že se nezletilý zaváže k výkonu práce neuváženě.

"Naše úprava je velmi zjednodušená, v řadě případů není jasné, co vše nezletilý může, nebo naopak nemůže. Jde stále obsahově o úpravu z roku 1964, paradoxně i verze z roku 1950 byla vlastně kvalitnější, přesnější a jasnější," míní Křístek. K podobnému závěru dospěla i Zpráva o stavu lidských práv za rok 2014. Podle té by bylo logické, aby měl zákonný zástupce možnost rozvázat i další nevýhodné smlouvy uzavřené nezletilým, například v oblasti spotřebitelského práva. To by představovalo "nejrychlejší a nejúčinnější řešení ochrany dítěte před možnými neuváženými následky jeho jednání a nijak by přitom nenarušovalo obecnou úpravu spotřebitelského práva", píše se ve zprávě, kterou Sobotkova vláda projednala loni v srpnu.

Proti proudu

Mantinely ochrany nezletilých zaměstnanců do značné míry stanovují mezinárodní úmluvy organizace práce a Úmluva o právech dítěte. Z nich vyplývá závazek zvýšené úrovně ochrany dětí do 18 let a zákaz vykonávat práce ohrožující jejich zdraví, tělesný, duševní a mravní vývoj.

V konkrétních řešeních se ale jednotliví signatáři úmluv rozcházejí. V řadě evropských zemí je právní úprava dokonce přísnější než ta stávající − nenovelizovaná − v Česku. "Pokud se podíváme na právní systémy blízké českému právnímu řádu, zejména německý a rakouský, tak v těchto zemích je pro vznik samotného pracovního poměru nezletilého potřeba souhlasu zákonného zástupce, a nezletilý tak nemůže uzavřít pracovní smlouvu sám. Další státy jako Belgie, Estonsko, Litva, Rusko či Maďarsko vyžadují souhlas zákonného zástupce, který ale může být případně nahrazen soudním svolením," popisuje Kudrhalt Suchá.

Přísnější přístup by podle ní byl logický i v tuzemském právním řádu. Šance na jeho uzákonění jsou ale nulové. "O přísnější přístup usilovali i tvůrci nového občanského zákoníku, avšak bez úspěchu," říká.

Současné vedení ministerstva spravedlnosti navíc po­važuje úvahy o přísnějších podmínkách pro uzavírání a rozvazování pracovního poměru za zcela zbytečné. Nezletilé, kteří vstupují na trh práce, před otrockou prací už dnes dostatečně chrání zákoník práce, tvrdí resort. Sta­novuje například nárok nezletilého pracovníka na půlhodinovou přestávku po 4,5 hodiny práce, 12hodinové volno mezi směnami či pravidelné lékařské prohlídky jedenkrát ročně, které mají pomoci odhalit, zda nemá výkon povolání na zdraví mladistvého zaměstnance neblahý vliv. Na dodržování předpisů dohlíží inspekce práce. Zaměstnat děti mladší 15 let pak v Česku lze přesně podle dikce úmluv jen ve výjimečných situacích a se souhlasem úřadu práce.

Článek vyšel v časopisu Ekonom dne 4. srpna 2016.

Související