Eurodotace činí dohromady kolem 750 miliard korun, jak se rozdělily?

Nejúspěšnější českou soukromou firmou v čerpání evropských dotací jsou Třinecké železárny. Z více než 750 miliard korun určených v minulých letech pro Česko dosáhly na 2,1 miliardy korun. "A letos už máme připravené žádosti na projekty celkem za 800 milionů korun," říká mluvčí železáren Petra Jurásková.

Podrobné statistiky, kdo získal kolik evropských peněz určených pro skončenou "dotační sedmiletku" 2007 až 2013, dosud v Česku chyběly. HN nyní ve spolupráci s ekonomem působícím ve Velké Británii Ondřejem Kokešem prošly veškeré žádosti o dotace a sestavily detailní přehledy nejúspěšnějších žadatelů.

Na každý pád se Česku vyplácejí. Od vstupu do unie v roce 2004 zaplatilo do společné evropské pokladny 430 miliard korun a vzalo si z ní více než dvojnásobek.

Nejvíc pohltil stát

Ve zmíněných sedmi letech získal nejvíc eurodotací stát − 600 miliard korun, tedy 80 procent všech nasmlouvaných peněz.

Skoro 250 miliard šlo do veřejné správy, hned za ní je doprava s 200 miliardami. Tratě po celém Česku modernizovala Správa železniční dopravní cesty téměř za 90 miliard korun. Ředitelství silnic a dálnic pak získalo jen o 10 miliard méně.

Z ministerstev bral nejvíc resort práce a sociálních věcí. Více než 10 evropských miliard dal třeba na největší jednotlivý projekt, určený na rekvalifikaci zaměstnanců. Do programu Vzdělávejte se pro růst se mohly přihlásit podniky ve strojírenství, stavebnictví a dalších oborech. "Přínosem projektu bylo namotivovat lidi, aby peníze získali prací, a ne ze sociálních dávek či podpor," vysvětluje mluvčí ministerstva Petr Sulek, na co šel největší balík evropských peněz.

Zmíněné Třinecké železárny, které se svými dvěma miliardami dominují soukromým společnostem, jsou v celkovém pořadí až na konci čtvrté desítky. Firma dala peníze na ekologičtější výrobu. "Díky dotacím se mohlo uskutečnit hned několik zásadních investic do odprášení největších a nejprašnějších provozů," říká mluvčí firmy Petra Jurásková.

Češi a eurodotace

Zvětšit přes celé okno

Statistiky ukazují i to, že některé oblasti by se bez evropských peněz jen těžko zaplatily. Nejúspěšnější vědecká instituce Fyzikální ústav Akademie věd ČR získala téměř pět miliard na unikátní laserové centrum ELI. Nejúspěšnější vysoká škola Masarykova univerzita dostala přes čtyři miliardy na středoevropský technologický institut CEITEC.

A eurodotace byly také příležitostí pro neziskové organizace. Nejvíc peněz obdržel plzeňský vědecký park Techmania, který dosáhl téměř na 500 milionů korun. Park pomáhá dětem získávat vztah k vědě a technice, jsou v něm různé laboratoře nebo 3D planetárium.

Stále mnoho byrokracie

Úspěšní žadatelé se ale shodují, že čerpání eurofondů stále ztěžuje zbytečná byrokracie. "Bylo komplikované vypořádat se s nejednoznačnými pravidly, kdy ministerstvo nemělo samo jasno, jak v některých věcech postupovat," prohlašuje šéf Techmanie Vlastimil Volák.

Jeho lidé museli například každé tři měsíce připravovat zprávy na 800 stran. "Veškerá administrace a změny v průběhu projektu, kterých bylo nespočet, nás stály hodně psychických sil a nutnost přijetí některých nelogických nařízení a absurdit," doplňuje mluvčí parku Markéta Čekanová. "Určitě bychom přivítali urychlení některých administrativních kroků," přidává se mluvčí Třineckých železáren Jurásková.

Odpadá například papírování a drtivá většina komunikace okolo žádostí nově stačí elektronicky. Již také není nutné v takové míře prokazovat každý jednotlivý výdaj.

Podle Voláka z Techmanie je ale nejzásadnější udržet stabilní tým úředníků. "Není možné očekávat, že bude fungovat řízení, pokud se za programovací období vymění celý tým lidí, a vedoucí pozice dokonce několikrát," upozorňuje Volák.