V potenciálně konfliktních situacích si společnosti můžou klienty natáčet i bez jejich souhlasu

Otázka použití videozáznamu jako důkazu u soudu v případech, kdy protistrana nesouhlasí s jeho pořízením, nebo svůj souhlas odvolá, je velmi problematická. Nejvyšší správní soud ovšem ve svém aktuálním rozsudku judikoval, že v některých případech, kdy situace předem hrozí konfliktem, je takové natáčení přípustné. V podobných situacích je podle NSS videozáznam coby důkaz o skutečném průběhu jednání teoreticky možný i bez souhlasu protistrany se zpracováním osobních údajů, který jinak zákon vyžaduje. Je tomu tak i proto, že taková nahrávka může prospět vlastně oběma stranám.

ČEZ si natočil jednání s problematickým klientem, ÚOOÚ pokutoval

Judikát se týká případu, kdy bylo vyhověno kasační stížnosti společnosti ČEZ Distribuční služby. Pracovníci společnosti si totiž v roce 2008 v Olomouci natočili videokamerou své jednání s údajným černým odběratelem energie. Při schůzce šlo o uzavření dohody o uznání dluhu a klient nejprve s pořízením videozáznamu vyslovil souhlas, ten však později odvolal.

Úřad pro ochranu osobních údajů později uložil dotčené společnosti pokutu 15 tisíc korun. K podané správní žalobě Městský soud v Praze následně sankci potvrdil s tím, že šlo o zásah do práva na soukromí, který za daných okolností nebyl nutný.

Společnost ČEZ Distribuční služby svůj postup hájila a odkazovala na své dlouholeté negativní zkušeností s podobnými jednáními. Domnělí černí odběratelé jsou dle jejích zkušeností často verbálně i fyzicky agresivní. Následně potom tvrdí, že takto a jinak protiprávně jednali naopak zaměstnanci společnosti a podávají na ně trestní oznámení.

Zákon o ochraně osobních údajů stojí na principu, že veškeré zpracování osobních údajů, tedy i přímé natačení klienta, je možné zásadně jen se souhlasem subjektu těchto údajů, což je projevem ochrany soukromí jednotlivce, do nějž by mělo být zasahováno jen s jeho svolením. Zákon ovšem zároveň ve svém ustanovení § 5 odst. 2 stanoví několik výjimek, kdy při jejich splnění není třeba souhlasu dotčeného subjektu. Sporné bylo, jestli dotčený případ lze pod výjimku subsumovat.

ČEZ ovšem uspěl s kasační stížností

Nejvyšší správní soud byl však jiného právního názoru nežli Městský soud v Praze a rozhodnutí soudu nižší instance zrušil a vrátil věc k novému rozhodnutí. Pro NSS je klíčové, jestli společnost ČEZ Distribuční služby měla opodstatněný důvod obávat se útoku, sporné situace nebo pozdějšího zpochybňování toho, jestli postup jejích zaměstnanců byl po právu. Tím se dle NSS musí nyní Městský soud v Praze zabývat především. Na případ, že takové obavy byly na místě, bylo takové natáčení dle Nejvyššího správního soudu legitimním jednáním, jehož účelem byo zajištění podkladů pro pozdější kontrolu.

NSS: Natáčení na kameru může působit i jako prevence konfliktu

NSS dále svůj postoj rozvinul tak, že význam takového nahrávání jednání může být nejen v jeho použití ex post, ale že může sloužit i jako prevence různých útoků či provokací, kdy působí na klienty a další osoby psychologicky a lidé si potom lépe hlídají své jednání. Ze znění zmiňovaného rozsudku vyplývá, kamerový systém a obecně pořizování videozáznamu jistě nemůže taková jednání zcela vymýtit, nicméně některé osoby přitomnost takového nahrávacího zařízení může odradit od rizikového a protiprávního jednání. Soudci NSS dále konstatovali, že v určitých případech by mohl postačit pouze zvukový záznam, ale ten na druhou stranu není schopen zachytit například vulgární neverbální gesta nebo fyzický kontakt či přímo napadení.

Městský soud ve svém rozhodnutí doporučoval zapnutí kamery až při vypuknutí konfliktní situace. Každému je však jasné, že naplnění takového požadavku klade na praxi v některých situacích až nesplnitelné požadavky, což si uvědomuje i Nejvyšší správní soud.

„Netřeba složitě vysvětlovat, že takový postup nemusí být v danou chvíli již možný, a to nejen proto, že nelze spoléhat na dostatečnou duchapřítomnost zaměstnanců stěžovatele, že kameru spustí přesně v ten okamžik, který nutnost nahrávání vyvolal, ale i proto, že mohou následně vznikat nejasnosti a diskuse o tom, zda spuštění kamery bylo adekvátní významu a síle prvotního impulzu," uvedli jako odůvodnění soudci NSS.

„Uvedené rozhodnutí NSS vítáme. Rozhodnutí umožňuje pořizovat v odůvodněných případech videozáznamy, které mohou prokázat správnost a korektnost jednání v případě neshody či konfliktu mezi našimi zaměstnanci a zákazníky,“ řekla k rozhodnutí soudu mluvčí skupiny ČEZ Barbora Půlpánová.

Celý text dotčeného rozsudku NSS naleznete ZDE.