Více než šestina mladých lidí v Evropské unii ve věku 20 až 24 let nemá práci, přestože už dokončila studium nebo jinou profesní přípravu. Během deseti let se podíl těchto nezaměstnaných zvýšil z 16,3 na 17,3 procenta z celkového počtu obyvatel v tomto věku. Vyplývá to z údajů statistického úřadu Eurostat.

Nejhorší je situace v Itálii, kde bez studia či práce zůstává téměř třetina (31,1 procenta) lidí ve věku 20 až 24 let. Více než jeden člověk z pěti je ve stejné situaci také v Řecku, Rumunsku, Bulharsku, Španělsku a na Kypru.

Podle ekonoma české Raiffeisenbank Michala Brožka je hlavním viníkem nepříznivý ekonomický výkon. V Řecku a v Itálii se navíc podíl mladých bez práce zvýšil zhruba o deset procentních bodů, což je v rámci EU nejvíce.

"V Řecku je toto zhoršení způsobené silnou dluhovou krizí a následnou recesí," dodává Brožka. Sehnat práci je tak pro zdejší mladou generaci téměř nadlidský úkol. "Mladí lidé těsně po škole nemohou najít práci, i když by pracovat chtěli. Jedná se o jeden z nejzávažnějších problémů, se kterými se země jižního křídla potýkají," říká ekonom Komerční banky Marek Dřímal.

Naopak nejlépe jsou na tom Nizozemsko (7,2 procenta), Lucembursko, Dánsko, Německo a Švédsko. "Jde o země, kterým se ekonomicky relativně dobře daří a země, které mají velmi dobře fungující instituce. Získat práci pro absolventy je zde výrazně snazší, než na jihu Evropy," vysvětluje Brožka.

Podíl NEET v jednotlivých státech:

Země 2015 Změna mezi lety 2006-2015 
EU 17,3 % +1 %
Itálie 31,1 % +9,5 %
Řecko 26,1 % +9,3 %
Chorvatsko 24,2 % +5,4 %
Rumunsko 24,1 % +5,2 %
Bulharsko 24 % -5,3 %
Španělsko 22,2 % +9 %
Kypr 22,2 % +8,5 %
Irsko 19,7 % +7,8 %
Slovensko 19,2 % -1 %
Francie 18,1 % +1,7 %
Polsko 17,6 % -2,8 %
Portugalsko 17,5 % +4,9 %
Belgie 17,5 % +1,2 %
Maďarsko 16,5 % -1,9 %
Lotyšsko 16,1 % +0,7 %
Finsko 15,7 % +4,1 %
Estonsko 15,1 % +1,2 %
Velká Británie 15 % +4,4 %
Litva 14,4 % +0,7 %
Slovinsko 14 % +2,7 %
Česká republika 10,8 % -2,9 %
Rakousko 9,8 % -0,2 %
Malta 9,8 % -1,1 %
Švédsko 9,3 % -3,4 %
Německo 9,3 % -5,9 %
Dánsko 9,3 % +4,3 %
Lucembursko 8,8 % -0,6 %
Nizozemsko 7,2 % +1,1 %

Zdroj: Eurostat

Poměrně dobře je na tom i Česko, kde je bez práce i přípravy na budoucí povolání (Eurostat tuto skupinu označuje zkratkou NEET) 10,8 procenta lidí z věkové skupiny 20 až 24 let. Současný ekonomický růst a dostatek volných míst umožňují snadné hledání práce. "V některých odvětvích se tak doslova hodí každá ruka a poptávka po práci se týká i skupiny lidí ve věku 20 až 24, klesá proto i jejich nezaměstnanost," potvrzuje ekonom Komerční banky Marek Dřímal.

Česko zároveň patří k zemím, kde se míra NEET skupiny snížila (mezi roky 2006 a 2015 o tři procentní body). Podle Dřímala tomu pomáhá vysoká zaměstnanost v celé ekonomice i dostupné vysokoškolské vzdělávání. K nejvyššímu poklesu NEET došlo v Německu (o 5,9 procentního bodu) a Bulharsku (o 5,3 procentních bodů).

Práce, studium, obojí, nebo ani jedno? (podíly v celé EU)

  15-19 let 20-24 let 24-25 let
Pouzes studuje 78,5 % 33 % 8,2 %
Studuje a pracuje 11,3 % 16,9 % 13,5 %
Pouze pracuje 3,7 % 32,6 % 58,5 %
Nepracuje ani nestuduje (NEET) 6,3 % 17,3 % 19,7 %

Zdroj: Eurostat

Pouze vzdělávání se ve věku 20 až 24 let věnuje třetina (33 procent) obyvatel Evropské unie. Největší podíl mají v Řecku (49,7 procent), nejnižší ve Velké Británii. V Česku je to 42,7 procent.

Naopak pouze práci se ve věku 20 až 24 věnuje také zhruba třetina (32,6 procenta) obyvatel Evropské unie. Největší podíl mají na Maltě (53,9 procent), nejnižší v Řecku, v Česku je to 37,9 procent.

Související