Každý devátý až desátý ekonomicky aktivní Čech v roce 2015 skončil v exekuci. Prakticky se ale vymáhání dluhů dotýká každého. I když se člověk nesetká s exekucí osobně, téměř každý má ve svém okolí někoho, kdo si touto negativní zkušeností prošel. A stále častěji doléhají exekuce i na firmy. Jak ukázal průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR, z více než 150 oslovených podniků nevyřizují exekuční srážky ze mzdy svých pracovníků jen tři.

V případě, že je dlužník zaměstnán, je totiž jeho plat tím prvním, co exekutora zajímá. "Má-li povinný postižitelný příjem, vede se exekuce srážkami ze mzdy téměř vždy. Jde o jeden z nejméně invazivních způsobů vedení exekuce. Teprve pokud by neměl dlužník příjem, zjišťovalo by se, zda má nějaký bankovní účet, ze kterého by se dalo věřitele uspokojit," vysvětluje mluvčí exekutorské komory Petr Vorlíček.

Pro zaměstnavatele to znamená administrativní zátěž a náklady navíc. Ty se nejčastěji pohybují v rozmezí 150 až 500 korun na jednu exekuci měsíčně. V některých podnicích ale náklady šplhají i do tisíců korun. "Vyřizování této agendy mnohdy představuje až čtvrtinu času mzdových účetních," tvrdí Jitka Hlaváčková, zástupkyně ředitelky pro trh práce a legislativu Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Firmy samy hovoří o začarovaném kruhu. Obvykle totiž nepřijde na zaměstnance jen jeden exekuční příkaz, ale hned několik. "Uspokojíme prvního, druhého, třetího exekutora a pak už musíme jen odmítat, protože není z čeho platit. Pořád si s exekutory dopisujeme. Je to náročné," říká manažerka, jejíž firma se s exekucemi na platy zaměstnanců již setkala. S ohledem na citlivost této problematiky si však nepřála zveřejnit jméno.

Komu platit dřív

Počítání výše srážek je pro mzdové účetní poměrně komplikované. Vychází se z čisté měsíční mzdy dlužníka, do které se ale nesmí započítávat například diety nebo peníze přijaté na spropitném. Odečte se od ní základní nezabavitelná částka, tedy zhruba šest tisíc korun, a zbytek se rozdělí na třetiny.

 

První třetina slouží ke srážkám ve prospěch běžných, takzvaných nepřednostních pohledávek. Typicky jde o dluhy z půjček nebo třeba pokuty od dopravního podniku. Když dlužník čelí zároveň několika exekucím, uspokojují se tyto pohledávky v pořadí podle dne, kdy byl zaměstnavateli doručen exekuční příkaz.

Jinak je to u dluhů na výživném. Ty se platí z druhé třetiny exekučního základu mzdy (nestačí-li, pak i z první třetiny) a mají přednost před ostatními pohledávkami včetně těch od státu, jako jsou daňové nedoplatky nebo nedoplatky na sociálním a zdravotním pojištění. Poslední třetina připadá dlužníkovi. Pro zaměstnavatele z toho plyne povinnost sledovat u jednotlivých exekučních příkazů, o který typ pohledávek se jedná, a platit je ve správném pořadí.

Hlad po informacích

Ani pokud je exekuce jen jedna, neznamená to, že kontakt firmy s exekutorem bude jednorázový a snadný. Před samotným započetím exekuce si od zaměstnavatelů vykonavatelé obvykle zjišťují, zda je daný člověk skutečně zaměstnancem firmy a zda vůbec má příjem, který je možné k placení dluhů využít. Pak teprve přijde exekuční příkaz s požadavkem na provedení srážek z platu.

Ignorovat požadavky exekutora se přitom firmám nemusí vyplatit. Ač se jich zaměstnancovy dluhy přímo netýkají, může jim exekutor udělit pokutu ve výši až 50 tisíc korun. Avšak opatrné musí být firmy i v případě, že hodlají na dotazy exekutora reagovat. Ne všechny požadované informace totiž mohou bez obav poskytnout. Proti požadavkům exekutorů v tom stojí zákon na ochranu osobních údajů, který zaměstnavatelům brání vyzrazovat citlivá data o svých lidech. "Zaměstnavateli ukládá exekuční řád povinnost sdělit exekutorovi informace pouze ohledně čísla účtu povinného zaměstnance," upozorňuje advokátka KPMG Legal Věra Kočicová.

Jenže exekutoři podle ní v praxi žádají více. Ve výzvách často požadují také informace ohledně výše průměrného výdělku, nebo dokonce sdělení soukromého telefonního čísla zaměstnance. Na stranu exekutorů se v tom v roce 2014 částečně postavil i Ústavní soud, tedy alespoň pokud jde o poskytnutí informací o mzdě, charakteru pracovního poměru a případných srážek ze mzdy. Současně ale ve svém nálezu uvedl, že lze váhat nad oprávněností požadavku exekutora na sdělení adresy, telefonního čísla či e-mailu manžela povinného.

"Vzhledem k tomu, že z dikce zákona neplyne podniku výslovná povinnost poskytovat exekutorovi jiné informace než číslo účtu zaměstnance, doporučujeme poskytnout exekutorovi pouze informace nezbytné pro vedení řízení, jako je například výše průměrného výdělku nebo druh pracovního poměru. K poskytnutí jiných osobních údajů dlužníka je vhodné vyžádat si jeho souhlas," radí Kočicová.

Kompenzovat náklady

Vzhledem k obtížím, které firmy s exekucemi vedenými proti zaměstnancům mají, lobbují zástupci podnikatelů dlouhodobě za to, aby jim exekutoři náklady kompenzovali. Stát se tomuto požadavku stavovských organizací v zásadě nebrání. Už loni připravilo ministerstvo spravedlnosti novelu občanského soudního řádu a exekučního řádu, podle níž měli zaměstnavatelé dostávat 250 korun na jednu exekuci v prvním měsíci jejího vedení a 50 korun v každém dalším měsíci. Avšak po projednání v komisích Legislativní rady vlády resort návrh stáhl.

"Ministerstvo nyní připravuje novou změnu zmíněných předpisů, která by měla řešit především problematiku vícečetných exekucí a do níž bude zařazena rovněž právní úprava náhrady nákladů plátce mzdy," vysvětluje Jakub Říman z tiskového odboru ministerstva spravedlnosti. Dle jeho informací přitom žádné velké překvapení firmy ani exekutory nečeká. Nová právní úprava náhrady nákladů by měla vycházet z loňského návrhu. Avšak na finální verzi novely si budou muset zaměstnavatelé ještě počkat. Jednání komplikuje odpor exekutorů proti snížení jejich odměn.

Nemusely by to ale zdaleka být jen finanční kompenzace, co by firmám usnadnilo řešení exekucí na platy pracovníků. "Komunikace ze strany exekutorů nemá jednotnou formu, která by umožňovala automatizované zpracování," stěžuje si Hlaváčková. Naprostým minimem, jak by mohl stát podnikatelskému sektoru pomoci, by tedy bylo uzákonění jednotného vzoru exekučního příkazu − hlavně kdyby alespoň toto řešení přišlo už brzy.

Článek vyšel v časopisu Ekonom dne 18. srpna 2016.

Související