Současná úprava zákoníku dle ministerstva práce a sociálních věcí sice vyhovuje právním požadavkům, nicméně praxe zaznamenává jisté nedostatky, které je potřeba řešit. Mezi instituty, které návrh upravuje, patří například nový výpočet u čerpání dovolené. Kritizovaná jsou pak ustanovení týkající se inspekce práce, ale i stanovení mantinelů pro práci z domova a další. „Všechna nová ustanovení regulující práci z domova jsou dle našeho pohledu zbytečná a škodlivá,“ dodává viceprezidenta HKČR Irena Bartoňová Pálková.
Hlavním požadavkem ze strany zaměstnavatelů i odborů byla větší flexibilita úpravy pracovněprávních vztahů. Délka výpovědní doby, výpovědní důvody, odstupné a jiné základní instituty se změn ale nedočkají. Vzniká však například institut tzv. „vrcholově řídících zaměstnanců“. Zařazení do takové kategorie zaměstnancům bude mít svá pravidla: „…jako kritérium pro zařazení do takové kategorie se zavádí vedle dohody se zaměstnavatelem i výše sjednané pravidelně poskytované mzdy,“ uvádí v důvodové zprávě návrhu novely ministerstvo práce a sociálních věcí.
„Návrh je zbytečný,“ vyjádřila se HKČR
Novela svým zněním spíše utužuje pravidla, která musí zaměstnanci i zaměstnavatelé dodržovat. Hospodářská komora i Svaz průmyslu a dopravy ČR se vyjádřil k jejímu přijetí odmítavě, Komora pak vyzvala poslance k jejímu neodsouhlasení. „Podle HK ČR by se novela neměla vyhýbat například ukončení pracovního poměru v mezních situacích, a to bez udání důvodu, výraznější rozdíly mezi výší odstupného, či podstatné snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů při řízení personální agendy,“ vyjádřila se k novele tisková mluvčí HKČR Karolína Sadílková.
„Nevidím důvod, proč novelu zákoníku práce v podobě, v jaké ji dnes projedná vláda, přijímat. Jde o bezzubý návrh, který neřeší skutečné problémy pracovního trhu, nepřináší potřebnou liberalizaci a zvýšení flexibility trhu práce,“ uvedl prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.
Ne všechny úpravy jsou ale označovány za zbytečné. Uznání se dostalo například vypuštění problematických bodů týkajících se úpravy pracovní doby, změny pracovního poměru, ale i noční práce.
Hospodářská komora uvádí jako vhodný příklad pracovněprávní úpravy francouzský zákoník. V něm byla zvýšena flexibilita přijímání a propouštění zaměstnanců, navýšeny stropy pro maximální odpracovanou dobu, byly zmírněny i požadavky na vstupní lékařskou prohlídku. Proti těmto ustanovením však mnoho Francouzů bojovalo během březnových a dubnových demonstrací.
Co na to ministerstvo?
„Jsme za to kritizováni i odbory, i zaměstnavateli, protože každý sociální partner chce jít trochu jiným směrem, a právě proto jsem přesvědčena, že tato novela, která už předtím prošla tripartitou, je rozumným kompromisem,“ vyjádřila se k reakcím veřejnosti Michaela Marksová, ministryně práce a sociálních věcí. Za svou prací si však stojí a ministryně zdůrazňuje body, které se týkají výpočtu dovolené a ochrany rodičů v pracovních poměrech.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 50 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.