Podle Nejvyššího soudu může ostraha obchodu přímo "pokutovat" zloděje, kterého chytí při činu. K tomuto závěru dospěl soud při rozplétání případu, ve kterém ostraha hobbymarketu upozornila pachatele krádeže nepřevyšující pět tisíc korun na možnost uzavřít smlouvu, ve které se zaváže kompenzovat část nákladů na jeho chycení. Tato náhrada nákladů byla stanovena v paušální výši tisíc korun. Pokud by pachatel krádeže zaplatil, mohl odejít a ostraha by nevolala policii.

Nejvyšší státní zástupce uvedené jednání pracovníků bezpečnostní agentury vyhodnotil jako trestný čin přisvojení pravomoci úřadu. Podle něj byla smlouva o kompenzaci nákladů ve skutečnosti jednostranným aktem, kdy byl zloděj vzniklou situací k podpisu donucen, zejména hrozbou přivolání policie. Zaplacený poplatek pak měl podle státního zástupce povahu trestu, který však soukromé subjekty udělovat nesmí. Nejvyšší soud se ale jednoznačně postavil na stranu hobbymarketu a jeho zaměstnanců. Za situace, kdy pracovníci ostrahy přistižené osoby k podpisu smlouvy o kompenzaci nákladů nenutili, se podle něj jedná o platnou smlouvu. Jejím účelem pak byla ochrana majetku obchodu, což je podle Nejvyššího soudu naprosto v pořádku. Podle soudu zde hrál významnou roli také fakt, že na přestupky proti majetku se nevztahuje oznamovací povinnost.

Autorka je advokátkou v KPMG Legal.

Související