Co se stane se společností v případě, že se manželé rozvádějí

Co je moje, to je tvoje aneb společné jmění manželů je pro podnikatele občas noční můrou. Zejména v případě rozvodu a následného vypořádání majetku. "Občanský zákoník nerozlišuje pro případ vypořádání společného jmění mezi podnikateli a nepodnikateli. Vypořádání probíhá podle stejných pravidel," říká Karel Eliáš, jeden z hlavních autorů nového občanského zákoníku. Jenže ne vždy je možné dostát jednoduché dohodě mezi oběma stranami, a proto vznikají dlouhé spory.

Podnikatel po rozvodu

Společné jmění manželů zahrnuje nejenom majetek, ale i dluhy, které nabyl jeden nebo oba z manželů během trvání svazku. Pokud si tedy manželé postaví dům a peníze na něj získají hypotékou, spadá pod společné jmění jak nemovitost, tak závazky k hypotéce. Podle občanského zákoníku patří oběma manželům rovný díl, pokud si tedy ve smlouvě neurčí dělení jinak. Posuzování společného jmění je pak o to složitější v případě, že alespoň jeden z manželů je podnikatelem a vlastní podíl nebo celou obchodní společnost.

Podíl obchodní společnosti jako součást společného jmění manželů není zákonem speciálně upravený. "Nový občanský zákoník stanovil, že součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo v družstvu, pokud se stal manžel členem nebo společníkem za trvání manželství," vysvětluje bývalá ministryně spravedlnosti a advokátka Daniela Kovářová.

A dodává, že toto ustanovení způsobilo poměrně velké výkladové nejasnosti. Nikdo zcela jistě neví, zda je druhý manžel také účastníkem obchodní společnosti, nebo členem družstva se všemi právy, která členství nebo účastenství nesou.

A to má význam i pro rozvod. Zákon počítá s podílem jednoho z manželů v obchodní společnosti jako se součástí jmění, které bude děleno v procesu porozvodového vyrovnání. Není už jisté, zda mohou manžel nebo manželka disponovat jenom s hodnotou svého zákonného podílu, nebo zda mohou využívat také práva spjatá se spoluvlastnictvím společnosti. To by znamenalo možnost zasahovat do chodu společnosti ve stejném rozsahu jako bývalý manžel.

"V drtivé většině případů jde v rozvodovém řízení nepodnikajícímu z manželů pouze o hodnotu podílu ve společnosti jako součást společného jmění manželů, nicméně dosavadní zákonná úprava teoreticky umožňuje například i účast na valné hromadě společnosti," dodává k problematice advokát Jan Špalek.

S právy se přitom pojí i povinnosti, a to například povinnost společníka chovat se čestně nebo také firemní vkladová povinnost, která by znamenala zásah do financí jednotlivce. Taková povinnost čistě z logického hlediska nemůže být nikomu uložena proti jeho vůli, což by však doslovné plnění paragrafu zapříčinilo.

Společníkem i proti vlastní vůli

Pokud rozdělíme firmu na dvě poloviny, je značný rozdíl v tom, jestli dělíme pouze její peněžní hodnotu, nebo zda dělíme společnost také s právy a povinnostmi, které vlastnictví nabízí.

V případě dělení peněžní hodnoty společnosti lze považovat za nejrozumnější vyplacení podílu. "Bývá ale problém s určením hodnoty firmy, respektive jinou hodnotu má firma v očích podnikajícího manžela a jinou v očích druhého manžela," upozorňuje advokátka Kovářová.

V případě dělení společnosti i s právy a povinnostmi pak může docházet poměrně k absurdním situacím. Je téměř nepředstavitelné, aby bývalí manželé spolupracovali během vedení podniku, aniž by byla poškozena produktivita nebo zájmy takové společnosti, zaměstnanců, ale i klientů. O to více právě ti manželé, kteří nebyli schopni dohodnout se na majetkovém vypořádání.

Rozdělení majetku v předmanželské smlouvě

Zvětšit přes celé okno

Nejlepším způsobem, jak se vyhnout případným nesrovnalostem během rozvodového řízení, je dostatečná předvídavost. "V manželstvích, kde alespoň jeden z manželů podniká, je snad specifické to, že si manželé více uvědomují, že na řešení složitých majetkových otázek je až v době rozpadu manželství docela pozdě, a proto v těchto případech věnují pozornost smluvnímu uspořádání svých majetkových poměrů v předstihu," říká spoluautor nového občanského zákoníku Eliáš.

Pokud však manželé nepředvídali dělení nabytého majetku včetně obchodní společnosti, je jediným způsobem vyhnutí se sporům a možným aplikačním problémům občanského zákoníku dohoda mezi oběma manžely.

"Pokud do společného jmění patří i obchodní podíl ve společnosti a manželé ho chtějí vypořádat, je k převodu nezbytná veřejná listina (notářský zápis, pozn. red.). Obecně lze ovšem písemnou podobu dohody doporučit i v případě, že si manželé vypořádávají jen movité věci či závazky," říká advokátka Kovářová.

Technická novela občanského zákoníku

Právní nejasnosti v případě společného jmění manželů by měla ukončit takzvaná technická novela občanského zákoníku, která je v současné době projednávána v Poslanecké sněmovně.

"Novela by měla jednoznačně stanovit, že druhému manželovi nevznikají práva k podílu," popisuje exministryně Kovářová. Díky této změně by tedy mělo platit, že pokud jeden z manželů nabyl podíl v obchodní společnosti, náleží druhému manželovi pouze majetková hodnota podílu.

Podnikatelé by měli brát na vědomí, že v případě nedohody manželů přichází až několikaletý spor, na který nakonec většina z nich rezignuje a dojde k dohodě. "Pokud jde o společné jmění manželů, pak se také často stává, že po mnohaletém souzení soud sice vydá rozsudek, který ovšem nelze vykonat, třeba proto, že majetek už fyzicky žádný není," zdůrazňuje Kovářová.

Nejrozumnějším právním způsobem je tedy stále smluvní vyrovnání majetku v předstihu, takzvaná předmanželská smlouva.