Jeho matka ošetření odmítala, tak pomoc neposkytl. S podmínku se obrací k ÚS

Soudy se už druhý rok zabývají, alespoň co do morálky, výjimečným případem. Soud potrestal muže za něco, za co podle svědků, posudku, ale i Nejvyššího státního zastupitelství nemohl. Třiačtyřicetiletý lékař Norman Handl byl odsouzen za to, že neposkytl lékařskou pomoc své matce. Ta však podle svědků svým chováním tyranizovala rodinu a odmítala se nechat ošetřit, kvůli čemuž zemřela. Praktický lékař Handl se u soudů bránil tím, že jeho matka mu zakazovala, aby se k ní přibližoval, a jakoukoliv pomoc všelijak odmítala. Se svým případem stanul nakonec až u Nejvyššího soudu, kde ale neuspěl.

"I pokud by se obviněnému dostalo od matky jasně a výslovně formulovaného odmítnutí, řešení její kritické zdravotní situace jím samotným bylo možné. Jako lékař disponoval takovými odbornými znalostmi, že si měl uvědomit nezbytnost včasného zajištění lékařské pomoci bez ohledu na projev vůle poškozené vůči němu," stojí v posledním rozsudku. Doktor Handl proto nyní hledá zastání u ústavních soudců.

Přivolaný doktor našel starou ženu v posteli plné výkalů a s proleženinami, hnisavou ránou na pravé paži, ze které vystupoval konec šroubu po léčené zlomenině. Po převozu do nemocnice její stav stabilizovali a doporučili jí operaci a amputaci ruky i s lopatkou. Opakovaně to odmítla a po dvou týdnech v nemocnici zemřela.

Následně Handl dostal u Obvodního soudu pro Prahu 3 osmiměsíční podmínku se zkušební dobou 16 měsíců za to, že matku ve špatném stavu udržoval úmyslně. Doktora Handla se však zastalo několik svědků, soudní znalec a u Nejvyššího soudu se na jeho stranu postavila i sama žalobkyně Nejvyššího státního zastupitelství Martina Havlíková.

"Poškozená byla svéprávná osoba a opakovaně odmítala lékařskou péči," dodala žalobkyně na vysvětlenou, proč nebylo v Handlově moci razantněji zasáhnout.

Podobně mluví i primář vinohradské nemocnice Vladimír Frič, kam byla Handlová několikrát převezena, a kterého jako jednoho z mála poslouchala a uznávala jako autoritu. "Její zdravotní stav byl velmi vážný a hrozil rozšířením infekce do celého těla. Jediným řešením by byla amputace pravé horní končetiny, kterou však pacientka zásadně odmítala," vysvětlil primář Frič, který dodal, že chování matky k synovi bylo dost zvláštní.

"Bohužel musím konstatovat, že si za závažnost svého zdravotního stavu mohla z velké části sama. Vůbec syna, lékaře, nerespektovala a neuznávala jako autoritu, jednala s ním značně příkře, a to i před zdravotnickým personálem. Byla ošetřovatelsky velmi obtížná, často nepříjemná i na sestry v nemocnici," řekl redakci HN primář Frič.

Primář navíc tvrdí, že syn se staral i o to, zda už lékaři dokázali přesvědčit matku, aby šla na operaci. Když ji znovu odmítla a doktoři oznámili, že v nemocnici déle zůstat nemůže, zajistil pro ni i převoz do léčebny pro dlouhodobě nemocné

Norman Handl nyní po dvou a půl letech od smrti své matky přiznává, že se měl o její stav zajímat hlouběji a nenechávat ji pouze s osmdesátiletým otcem. Stále ale upozorňuje na to, jak se k němu chovala a odmítala jeho přítomnost i jeho rady, což nakonec vedlo k jeho rezignaci v péči o matku. A to i kvůli celkovému vyčerpání ze stovky služebních cest, které musel za rok vykonat.

"Maminka mě na jedné straně citově vydírala, že pokud se odstěhuju, umře, na druhé straně nedovolila, abych se k ní přiblížil. Nedala na má doporučení a jakoukoliv snahu pomoci přes svůj odpor 'trestala' křikem o pomoc v plně obydleném činžovním domě a vyhrůžkami o omezování osobní svobody," vzpomíná Handl a odmítá se smířit se společenským odsouzením a podmínkou, která mu na začátku příštího roku vyprší.

Společně se svým právníkem Tomášem Sokolem podává stížnost k Ústavnímu soudu, v níž tvrdí, že byl odsouzen hlavně z morálního hlediska, a to jako syn, který se měl více starat o svou matku. Nikoliv kvůli překročení zákona.