Do konce srpna 2016 eviduje od počátku roku Exekutorská komora ČR (EKČR) eviduje již 11 případů soudních exekutorů, kteří se rozhodli ukončit svou činnost. V minulém roce přitom za celých 12 měsíců skončili exekutoři pouze tři. Dle EKČR za markantním nárůstem počtu rezignací exekutorů stojí nepříznivé podmínky pro výkon již tak společensky extrémně nepopulárního a tedy rizikového povolání soudního exekutora.
Exekutoři ústy své profesní komory upozorňují, že jim přibývají nové povinnosti, zvyšují se nároky na jejich práci. Spolu s tím se fakticky průběžně snižuje vymahatelnost. V poslední době se k tomu přidal tlak Ministerstva spravedlnosti, které prosazuje znatelné snížení exekutorského tarifu. Tento ministerský návrh je ale podle EKČR podložen neodbornou a nevypovídající analýzou exekučního prostředí, ze které ministr spravedlnosti Pelikán vychází.
Dle komory exekutorů je samotné snížení tarifu coby opatření nesystémové a bez dalších kroků a reforem, které by změnu doprovodily, pouze ohrozí vymahatelnost práva v ČR. Dále exekutoři odhadují, že krok povede ke vzniku exekutorských „superúřadů“, které budou nuceny k přežití fungovat až stylem „pásové výroby“ při faktické nemožnosti individuálního přístupu k účastníkům exekučních řízení. Sám ministr nepopírá, že některé úřady změnu jistě nepřežijí a vznik velkoúřadů při co nejnižších nákladech považuje za žádoucí.
Být exekutorem už se nikomu moc nechce
EKČR se ale obává, že již započaté hromadné rezignace exekutorů budou pokračovat a nastane problém s předáváním běžící exekuční agendy, protože o uvolněné exekutorské úřady nikdo příliš nestojí.
Zájem o nepopulární , velmi odpovědnou a čím dál více ekonomicky nejistou profesi soudního exekutora stále klesá. Do výběrových řízení na uvolněné úřady se hlásí stále méně zájemců a jiné se pak nedaří obsazovat vůbec. Celá exekutorská profese je dle EK ČR v
současnosti ve velké nejistotě.
„Snížení exekučního tarifu avizuje ministr spravedlnosti v době, kdy vlivem zahajování dalších exekucí na neustále se opakující notorické dlužníky rapidně klesá průměrná vymahatelnost pohledávek. Náklady na exekuční vymáhání takových nevymahatelných pohledávek nikdo nehradí, a jsou tudíž dotovány exekutory,“ vysvětluje prezidentka Exekutorské komory ČR Pavla Fučíková.
Exekučnímu prostředí nepřispívají ani nezvykle časté legislativní změny. Tyto změny, často s nejasným obsahem i účinností, ztěžují orientaci v exekučním řízení nejenom jeho účastníkům, ale dokonce i exekutorům a exekučním soudům. EKČR poukazuje na to, že poslední změny také oslabují pozici věřitele a umožnují dlužníkům unikat z plnění povinností či skrývat exekučně zabavitelný majetek
Mnoho exekutorských úřadů je již nyní na pokraji krachu
„Zvýšení počtu rezignací exekutorů po ohlášení plánů ministra spravedlnosti na výrazné snížení tarifu je odrazem skutečnosti, že řada exekutorských úřadů stojí již nyní ekonomicky na hraně a v případě dalšího snížení tarifu exekutoři náklady na provoz svých úřadů neunesou a svůj úřad opustí,“ upozornila Pavla Fučíková.
Může být ohrožena kontinuita exekucí
„Máme bohužel signály o tom, že řada dalších soudních exekutorů zvažuje podat rezignace. Upřímně však nevím, jak tyto uvolněné úřady obsadíme, když zájemců o účast na výběrových řízeních je nedostatek a již nyní máme 22 dlouhodobě neobsazených úřadů. Největší problém tak představuje zajištění kontinuity exekutorských úřadů a exekučních řízení,“ dodala k aktuální situaci šéfka exekutorů.
EKČR poukazuje na fakt, že dříve se do výběrového řízení na obsazení exekutorských úřadů přihlásili třeba 4 zájemci. Dnes je však situace již zcela jiná. Z celkového počtu 23 výběrových řízení v letech 2013–2016 se přibližně v polovině případů nepřihlásil nikdo či pouze jeden uchazeč.
Znepokojení exekutorů nastalou situací a plány ministerstva trvá a opětovně poukazují na to, že Ministerstvo spravedlnosti v analýze, o kterou legitimitu návrhu na snížení tarifu opírá, říká, že exekutorský úřad by měl zpracovávat ročně 2400 exekucí, zatímco už dnes je nápad na úřad zhruba 5 tisíc nových řízení ročně a při poklesu počtu exekutorů by to mohlo 10 tisíc případů na jeden úřad ročně.
Dále také obvyklý úřad vede 30 tisíc běžících již v minulosti nařízených řízení. Pokud by tedy došlo ke snížení počtu exekutorských úřadů na polovinu, bude to již 60 tisíc věcí na úřad.
Mnozí Češi jsou předluženi, EKČR chce systémovou změnu
EKČR také připomněla, že situace předluženosti některých Čechů trvá a situace, že se jen zhoršuje.V současné době na jednoho dlužníka připadá 4,5 exekuce a musí tedy komunikovat a řešit věci s více exekutory často na opačných koncích republiky.
Dle Exekutorské komory ČR by se tedy Ministerstvo spravedlnosti mělo zabývat skutečně systémovými otázkami jako je koncentrace ke geograficky nejbližšímu exekutorskému úřadu, která může významně pomoci snížit náklady exekuce a usnadnit komunikaci dlužníků s exekutory. Ostatně část exekutorů volá po zavedení místní příslušnosti již dlouhou dobu. Nicméně se stále zdá, že ministerstvo volání exekutorů i mnohých odborníků z právních profesí nevyslyší a od svých plánů již neustoupí.
