Ministerstvo spravedlnosti vedené Robertem Pelikánem zpracovalo již před časem věcný návrh zákona o bezplatné právní pomoci a nyní jej na své nejbližší schůzi projedná vláda. Právní pomoc se má týkat poskytování obecných právních rad a dále zastupování ve správních řízeních a v řízení před Ústavním soudem ČR. Dostupnost právní pomoci pro nematné osoby je totiž v Česku podle mnohých stále nízká. Kritizuje se i roztříštěnost právní úpravy, částečné přenesení břemene odpovědnosti na Českou advokátní komoru bez náhrady, malá informovanost lidí nebo neexistence právní pomoci v tomto segmentu už před zahájením řízení.

Právní poradenství a pomoc placené ze státní kasy by mělo být poskytováno lidem, jejichž příjem nepřevyšuje trojnásobek životního minima jednotlivce. Žadatel by měl nejprve zaplatit regulační poplatek 100 korun, který půjde České advokátní komoře. Poplatek má být prevenčním opatřením proti zneužívání služby.

Pak už by se lidé obraceli přímo na Českou advokátní komoru, která má pomoc zajišťovat. Jednotlivec by podle posavadního věcného záměru měl pak mít nárok na právní pomoc v celkovém čase 120 minut ročně. Z praktických důvodů se navrhuje minimální možná délka trvání schůzky, a to na 30 minut. O mechanismech pro zavedení eventuální možnosti limity v odůvodněných případech prolomit se uvažuje.

„Včasná kvalitní právní rada může v konečném důsledku zabránit různým negativním situacím, například zahájení soudního řízení nebo sociálnímu vyloučení,“ vysvětluje se jeden z důvodů potřeby zavést bezplatnou právní pomoc v samotném návrhu.

Mnozí kritizují, že radit by mohli jen advokáti

Některým ministerstvům, veřejné ochránkyni práv i mnoha neziskovým organizacím, které již bezplatné právní poradenství poskytují, vadí, že pomoc by mohli poskytovat pouze advokáti a nikoli jiní právníci. Ministerstvo to v návrhu samém zdůvodňuje tak, že „poskytování právních porad může mít zásadní důsledky pro další postup ve věci, a proto by tuto formu pomoci měly poskytovat osoby s právním vzděláním, mající odborné znalosti a praktické zkušenosti s aplikací práva, čímž by mělo být garantováno, že se potřebným osobám dostane kvalifikované právní pomoci.“

Ze sektoru neziskovek se zas ozývá protiargument, že u některých typických agend spojených se situacemi nemajetných lidí jsou právníci neziskových organizací v praktickém průběhu věcí dokonce daleko zběhlejší. Neziskové organizace se také obávají, že peníze na tyto účely potečou přes advokátní komoru, a tudíž peníze jdoucí nyní přes Ministerstvo práce a sociálních věcí jako dotace do sociálního poradenství by mohly být výrazně redukovány.

Advokátovi, který službu poskytne, by mělo ministerstvo zaplatit 150 korun za každých započatých 30 minut sezení. Vedle ústních porad a sepisování ústavních stížností se má státem garantovaná právní pomoc pro chudé rozšířit i na správní řízení. V obou případech by advokáta opět vybírala Česká advokátní komora  a placen by byl podle advokátního tarifu sníženého o 20 procent.

Tvrdá kritika z komisí LRV

Tvrdě návrh zkritizovali komise Legislativní rady vlády. Komise zabývající se hodnocením dopadů zamýšlené úpravy (RIA), uvedla, že hodnocení nákladů a přínosů v návrhu je podle ní povrchní, nesystematické a nepřehledné a v této části chybí jakékoliv kvalitativní či kvantitativní údaje. Komise požaduje přímo přepracování návrhu.

Bezplatná právní pomoc i pro právnické osoby?

Komise pro RIA i komise pro veřejné právo pak shodně vytkly, že záměr vůbec nevysvětluje, proč by bezplatná právní pomoc měla být poskytována i právnickým osobám.

„Předloha neobsahuje žádné údaje umožňující odhadnout rozsah právní pomoci poptávaný právnickými osobami. Na rozdíl od osob fyzických nenavrhuje ani žádný majetkový cenzus pro použití právní pomoci právnickými osobami,“ uvedla ve svém zprávě komise pro RIA. Komise pro veřejné právo navíc podotkla, že do testu nemajetnosti by vedle příjmů měl být zařazen i další majetek, a to zejména nemovitý.

Právní pomoc ve správním řízení může být nadbytečná

Komise pro správní právo pak zase nesouhlasí s potřebou zavádět bezplatnou pomoc pro oblast správního řízení.
„V souladu se základními zásadami správního řízení jsou správní orgány povinny postupovat tak, aby zjistili skutečný stav věci a provedli účastníka řízení řízením s povinností ho průběžně poučovat a informovat o jeho právech a povinnostech atd. Právní pomoc obecně ve správním řízení tak není nezbytná k ochraně práv účastníka řízení,“ připomínkovala věcný záměr uvedená komise.

Související