Lepší ochranu matek a otců po návratu z rodičovské dovolené považuje ministryně práce Michaela Marxová za jeden z hlavních přínosů připravované novely zákoníku práce. "Dnes je zaměstnavatel povinen jim držet to stejné místo po dobu mateřské dovolené, což je asi do šesti měsíců věku dítěte. My chceme, aby stejné místo musel nabídnout matce či otci i po návratu z rodičovské dovolené," říká ministryně. Rodiče malých dětí po návratu do práce by tak neměli končit na pozicích hluboko pod úrovní svého vzdělání.

Podle Hospodářské komory ČR ale neznamená nová právní úprava pro firmy důvod k obavám a pro zaměstnance k radosti. "Dané ustanovení nelze vnímat tak, že by zaměstnavatel byl povinen práci, resp. pracoviště, uměle udržovat po celou dobu trvání rodičovské dovolené," říká právní expertka komory Markéta Schormová. Pokud se tedy původní práce v podniku už dál nevykonává, bude možné stejně jako nyní zaměstnance zařadit na jiné pracovní místo. A pokud ani to není možné, bude moci dostat výpověď. "K této situaci může dojít například tehdy, vrací-li se zaměstnankyně mzdové účtárny, přičemž celá mzdová účtárna byla v mezičase zrušena a její činnost zajišťuje externí firma," uvádí příklad takového postupu Schormová.

Zásadní zlom v zaměstnávání rodičů malých dětí od novely neočekávají ani analytici trhu práce a experti z řad personalistů. Během šesti let, které české matky nejčastěji tráví s dětmi doma, se firma vyvíjí, mění se její procesy i složení týmů. Je tak de facto nereálné, že by firma po tak dlouhou dobu vůbec dokázala držet rodičům malých dětí stejné místo v totožném týmu.

"Firmy najdou cestu, jak nové ustanovení obejít, podobně jako se to už dnes děje s řadou dalších opatření v zákoníku práce a souvisejících vyhláškách, která nejsou prakticky naplňována. Třeba to, že rodič malého dítěte, pokud tomu nebrání provoz zaměstnavatele, by měl mít nárok na zkrácený úvazek. Reálně se to ale u nás téměř neděje," podotýká analytik společnosti LMC, která provozuje portál Jobs.cz, Tomáš Ervín Dombrovský. To ostatně připouští i ministryně Marxová a chce zaměstnavatele k širšímu přidělování zkrácených úvazků rodičům malých dětí přimět tím, že závažné provozní důvody, kvůli nimž může firma zkrácený úvazek odepřít, bude třeba nově písemně zdůvodnit. Ani v tomto případě však není jisté, že takové administrativní opatření bude v praxi účinné.

Výpověď pro nedůvěryhodné

Celkově hodnotí zástupci zaměstnavatelů novelu zákoníku práce, kterou koncem srpna schválila vláda, spíše negativně. "Jde o bezzubý návrh, který neřeší skutečné problémy pracovního trhu, nepřináší potřebnou liberalizaci a zvýšení flexibility trhu práce," tvrdí prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Koncepční novela zákoníku by podle něj měla řešit témata výraznější diferenciace výše odstupného nebo možnost ukončit v mezních situacích pracovní poměr bez udání důvodu. Typicky by mohlo jít například o situaci, kdy zaměstnavatel ztratil v zaměstnance důvěru, což podle dnešních pravidel nezakládá formální důvod k výpovědi. Šéfové tak v praxi buď "schovávají" výpověď za jiné důvody, anebo se musí s problémovým zaměstnancem na odchodu dohodnout.

Co firmy drtí

Ze změn, které jsou aktuálně ve hře, bude mít na zaměstnavatele zřejmě nejtvrdší dopad zpřísnění podmínek u prací konaných mimo pracovní poměr. "Nově bude nutné u dohody o pracovní činnosti rozpočítávat stanovený maximální limit pracovní doby pouze za období 26 týdnů, a nikoliv 52 týdnů, jako je tomu nyní. Flexibilita zaměstnavatelů se tak výrazně sníží," upozorňuje Schormová.

Podobně to vidí také další stavovská organizace − Svaz průmyslu a dopravy −, zároveň však dodává, že novinek s negativními dopady na podnikatele přináší novela mnohem více. Problematické je například stanovení minimální lhůty, v níž musí firma seznámit pracovníky s rozvrhem pracovní doby. Zatímco podle platné právní úpravy mají firmy možnost domluvit si termín pro představení rozvrhu se svými pracovníky libovolně, novela požaduje, aby se zaměstnanci seznámili s rozvrhem nejdéle dva dny předem. To svaz považuje za další krok směrem k menší flexibilitě pracovněprávních vztahů.

Na největší těžkosti však z pohledu zaměstnavatelů zadělává nejmedializovanější díl novely − nová regulace práce z domova. "Přinese více administrativy a případně i vyšší náklady než dosud. Důležité bude, jak se zaměstnavatelé s úpravou naučí pracovat a zejména jaký bude výklad § 317 odst. 6 zákoníku, který odlišuje výjimečnou práci z domova, považovanou spíše za benefit pro zaměstnance, oproti pravidelné práci z domova sjednané v pracovní smlouvě," vysvětluje mluvčí svazu průmyslu a dopravy Milan Mostýn.

A nejsou to jen zástupci firemního sektoru, kdo má z nových zákonných mantinelů pro tzv. home office obavy. "To, že se stát snaží vyjasnit, za jakých podmínek může člověk pracovat z domova, paradoxně omezuje přístup k této možnosti," varuje Dombrovský a dodává: "Dlouhodobě je tam problém s ochranou zdraví při práci, kdy firmy nedokážou dodržet všechny podmínky, nemohou tomu člověku doma revidovat elektrospotřebiče včetně počítače a zásuvky, do které je zapojený, ale nesou plnou odpovědnost za pracovní úrazy. Místo toho, aby novela vyřešila tento problém, přidává další regulaci − ­zejména proplácení nákladů."

Ačkoliv zaměstnavatelé navenek vystavují novele spíš negativní účty, připouští, že některé paragrafy budou mít na fungování firem pozitivní vliv. Vítají například možnost dát vrcholovým manažerům pravomoc samostatně si určovat pracovní dobu s ohledem na okamžitou provozní potřebu, aniž by jim podnik musel vyplácet příplatky za práci přesčas.

Další vítanou novinku v očích zaměstnavatelů představují nová pravidla pro výpočet dovolené, podle nichž bude možné dovolenou přidělovat podle počtu odpracovaných hodin, nikoliv dnů. Zjednodušení to v praxi přinese zejména firmám, které přidělují jednomu zaměstnanci rozdílně dlouhé směny nebo mají zaměstnance v různých režimech rozvržení pracovní doby.

Novela za novelou…

Nejde ale jen o praktické dopady novinek. Kritika se z úst podnikatelů snáší také na to, že změny v pracovním právu jsou příliš časté. Předchozí novela vstoupila v platnost od 1. října 2015, tedy méně než před rokem. Pro zaměstnavatele je tak obtížné držet s novinkami krok a v souvislosti s tím hovoří o značné administrativní a finanční zátěži.

"Pokud jde o tuto připravovanou novelu, tak není sice tak obsáhlá jako jiné koncepční úpravy, ale právní úprava některých institutů je postavena zcela jinak a bude vyžadovat jak změnu softwaru, tak školení," upozorňuje Mostýn ze Svazu průmyslu a dopravy. Typickým příkladem v tomto ohledu jsou zejména změny ve výpočtu dovolené.

Nejen kvůli administrativní náročnosti častých změn, ale i kvůli tomu, že zákoník práce v mnoha ohledech − například v úpravě výpovědi z pracovního poměru − stále staví na principech ze 60. let minulého století a nereaguje na nejnovější trendy, jako je například dobrovolnická práce, doporučují experti na trh práce radikální řez. Tím by mělo být vytvoření zcela nového zákoníku, nebo třeba jen jeho nahrazení základním "návodem", který by se pak podle potřeby vykládal v podzákonných předpisech.

"Praxe popsat všechno v zákoně je nesmírně komplikovaná. Jestli se dneska něco v praxi děje, tak je to to, že se víc a víc zflexibilňuje a zákoník to nebude schopný postihnout," obává se Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup a prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb.

Úvahám o radikální změně přístupu k pracovní legislativě nahrává i uvolňování pravidel práce v zahraničí, například ve Finsku, nebo opakované snahy o zavedení nepodmíněného příjmu naposledy zhmotněné v podobě neúspěšného referenda ve Švýcarsku. "Kdyby se něco podobného podařilo v zahraničí prosadit, tak to výrazně otřese i pracovním trhem u nás − motivací lidí, proč vlastně pracují. Bylo by hloupé chytat dech na poslední chvíli, když je možné nové trendy ještě řešit v klidu, když trh práce zatím ještě neprochází žádným výrazným otřesem," soudí Dombrovský.

Ministerstvo práce nicméně argumenty firem i personalistů odmítá a o radikálním řezu zatím neuvažuje. "Preferujeme postupné změny v zákoníku práce s ohledem na vývoj v praxi," zdůrazňuje ředitel odboru pracovněprávní legislativy ministerstva Petr Hůrka. Ani stávající novela zákoníku tak nejspíš zdaleka nebude poslední, s níž se budou muset firmy i jejich zaměstnanci vypořádat.

Článek vyšel v časopisu Ekonom dne 8. záři 2016.

Související