Jen pět procent Čechů pracuje na zkrácený úvazek, zatímco třeba v Nizozemsku je to polovina tamní pracovní síly. Podle personalistů je problém v hlavách českých zaměstnavatelů, kteří nechtějí svým lidem vyjít vstříc a pracovní dobu jim "ušít" na míru. Jenže to není zdaleka jediný důvod. Částečným pracovním úvazkům příliš nepřejí ani tuzemské zákony. Tak například zatímco zaměstnanci pracujícímu na plný úvazek může šéf nařídit práci přesčas, s pracovníkem na "part time" se na ní musí dohodnout. Zaměstnance přitom v tomto případě k přijetí práce přesčas nic nemotivuje. Příplatek nad rámec mzdy nebo nárok na náhradní volno mu totiž podle zákoníku práce náleží až ve chvíli, kdy odpracuje více než 40 hodin za týden, tedy plný úvazek.

Doplatit pojištění

Není to ale jen práce přesčas, co zkrácené úvazky znevýhodňuje oproti jiným formám pracovních dohod. Jejich dalším "nepřítelem" je minimální mzda. Právě ta totiž představuje minimální vyměřovací základ pro výpočet zdravotního pojištění, zároveň se ale vztahuje k plnému úvazku. Pokud tedy zaměstnanec pracuje méně a jeho plat nedosahuje minimální mzdy, musí si pojištění doplatit ze svého, anebo se se zaměstnavatelem domluvit, že za něj chybějící částku uhradí on. Často přitom nejde o zanedbatelné sumy. Pro letošní rok činí minimální pojistné 1337 korun, tedy 13,5 procenta z 9900 korun. Pokud si tak člověk pracující na částečný úvazek vydělá méně, znamená to, že bude muset pojišťovně doplácet. Oproštěni od doplácení jsou jen lidé, za něž pojištění platí stát, tedy kupříkladu studenti a matky na mateřské či rodičovské dovolené.

Řada společností se proto snaží najít jiné cesty, jak si v oblasti povinných odvodů ulehčit. Spíš než zaměstnat pracovníka na zkrácený úvazek na klasickou pracovní smlouvu je pro firmy výhodné sáhnout po dohodě o provedení práce. Pokud totiž mzda na dohodu nepřekročí 10 tisíc korun, neodvádí se z ní sociální ani zdravotní pojištění. "DPP a do jisté míry i DPČ jsou naše nejflexibilnější možnosti, jak zapojit reálně lidi do činnosti firmy, aniž by to byli externí dodavatelé," popisuje Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti LMC, která provozuje portál Jobs.cz.

Že dohody vytlačují zkrácené úvazky z trhu práce, ostatně připouští i stát. "Dohody o provedení práce jsou pro zaměstnavatele výhodnější, ať již jde o možnost dát výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15denní lhůtou, zaměstnanec nemá právo na dovolenou, na překážky v práci, na odstupné a podobně," popisuje Miluše Trefancová z ministerstva práce a sociálních věcí.

Podle zákona sice nemohou lidé u jednoho zaměstnavatele na dohodu o provedení práce odpracovat více než 300 hodin ročně, i to se ale v praxi často obchází. "Tam jde o cenu práce. Není tam žádný strop pro odměnu, takže se dá i práce, která má větší hodinový rozsah, skrýt pod smlouvu s kratším hodinovým rozsahem," vysvětluje Dombrovský.

Pracovník odpracuje ve firmě 80 hodin za měsíc a za to mu dle dohody se zaměstnavatelem přísluší mzda 10 tisíc korun, tedy 125 korun na hodinu. Pokud by stejnou měrou pracoval každý měsíc, dostal by se nad zákonný limit už během čtvrtého měsíce. Avšak firma mu do dohody napíše hodinovou mzdu 400 korun. Jinými slovy, při měsíční mzdě 10 tisíc korun zaměstnanec "pro výkazy" odpracuje jen 25 hodin, za rok tedy při stejném nasazení v úhrnu 300 hodin. Pro úřady je takovýto postup obtížné odhalit.

Nárok daný zákonem

I v tuzemské legislativě existují paragrafy, které mají poskytování zkrácených úvazků podpořit. Když tomu "nebrání vážné provozní důvody", musí zaměstnavatel zkrátit úvazek "rizikové skupině", která o to požádá. Patří sem nejenom těhotné ženy a rodiče pečující o dítě do 15 let, ale také invalidé. Přesný návod, co lze považovat za takové důvody, už ale žádný zákon nedává. A tak je přesné vymezení plně v kompetenci zaměstnavatelů, potažmo soudů, které řeší spory nespokojených zaměstnanců s jejich šéfy. "Z judikatury plyne, že vážný provozní důvod by byl dán tehdy, pokud by umožněním kratší pracovní doby byl znemožněn, narušen nebo vážně ohrožen řádný provoz − plnění úkolů nebo činnosti − zaměstnavatele," popisuje advokátka Veronika Plešková. Podle Nejvyššího soudu může zaměstnavatel vyhovět žádosti o kratší pracovní dobu tím snadněji, čím více má zaměstnanců, čím lépe se jeho zaměstnanci mohou vzájemně zastupovat a čím více má peněžních prostředků použitelných pro jejich odměňování.

Posílení obrany pracovníků usilujících o zkrácené pracovní úvazky je jedním z mála bodů, kterému se teď věnují i zákonodárci. Změny má přinést novela zákoníku práce, kterou na sklonku srpna schválila vláda. Závažné provozní důvody budou zaměstnavatelé muset písemně vysvětlit. Vyslyšet naopak zákonodárci nechtějí volání zaměstnavatelů po daňovém zvýhodnění zkrácených úvazků. Jak ostatně zdůrazňují i někteří experti na trh práce − nastavit systém slev tak, aby fungoval efektivně, by nebylo nikterak snadné. "Tam by bylo těžké vybalancovat, aby se zkrácené úvazky nevyužívaly jen pro daňovou úlevu," upozorňuje Dombrovský.

Určitý druh finanční podpory částečných úvazků ze strany státu již v Česku existuje. U úřadu práce na ně mohou firmy s ohledem na situaci na lokálním trhu práce žádat příspěvek až 12 tisíc korun na pracovníka a měsíc. Letos tak úřad podpořil 2 tisíce lidí.

Připraveno ve spolupráci s měsíčníkem Právní rádce.

Související