Pro podnikatele je nejzásadnější vydání Metodického pokynu k aplikaci zákona o evidenci tržeb, který ministerstvo zveřejnilo poslední srpnový den. Teoreticky jsme teď o něco moudřejší v chápání, jak to celé vlastně bude, či spíše by mělo fungovat v praxi. O třech zajímavých tématech bude pojednávat dnešní článek.

Registrace do portálu elektronické evidence tržeb

Od 1. září je možné žádat o autentizační údaje do portálu elektronické evidence tržeb. Zde je však první kámen úrazu. Zákon o evidenci tržeb předjímá pouze dva možné způsoby, jak uživatelské jméno a heslo získat. Máte-li datovou schránku, máte v podstatě vyhráno, protože vše můžete vyřídit i z pohodlí postele.

Neradujte se však předčasně. Pokud si myslíte, že přístupové údaje získáte odesláním elektronické žádosti přímo prostřednictvím datové schránky, tedy stejně jako když odesíláte dopisy státním organizacím, mýlíte se. Žádost je možné odeslat zásadně prostřednictvím daňového portálu, tedy mimo vám dobře známé prostředí datové schránky, s použitím přihlašovacích údajů do datové schránky. Jinými slovy, svoji totožnost odesílatele vůči finanční správě těmito údaji pouze potvrdíte, vše se děje na pozadí. Pokud si poté chcete odeslanou žádost najít v odeslané poště datové schránky a například archivovat, máte smůlu. Nebude tam.

Tento způsob žádosti může rovněž působit problémy u velkých společností, u kterých se o provoz datové schránky starají aplikace třetích stran. V takovém případě jste schopni s datovou schránkou běžně pracovat i bez znalosti přístupových údajů. Ty však potřebujete pro odeslání žádosti. Pokud je neznáte, nepůjde to a musíte například požádat vašeho administrátora datové schránky o zřízení přístupu.

Při neznalosti uživatelského jména a hesla do datové schránky vám zůstane druhá možnost, jak požádat o přístupové údaje do portálu EET. Osobní návštěva libovolného věcně příslušného finančního úřadu, kde přístupové údaje dostanete v zaslepené obálce. Teoreticky na počkání. V případě elektronické žádosti dostanete přístupové údaje do tří dnů.

Jedno malé, ale zásadní upozornění - pokud již máte to štěstí, že znáte přihlašovací údaje do datové schránky a budete si vytvářet žádost elektronicky, dejte si pozor, zda vůbec a případně jaké mobilní telefonní číslo vyplníte. Pokud tak učiníte, budete vždy při pokusu o přihlášení se do portálu EET čekat na ověřovací kód v SMS. S ohledem na citlivost údajů v portálu EET vcelku pokroková myšlenka od finanční správy, ale v tom není ten zádrhel.

Zásadní problém nastane tehdy, pokud o toto číslo jakkoliv přijdete (např. ztráta telefonu, nebo odchod zaměstnance i s telefonním číslem). Finanční správa v současné době neumožňuje u vydaných přístupových údajů změnit telefonní číslo. To tedy znamená jediné - nutnost zrušit současný přístup a zažádat o nové přístupové údaje. Je nasnadě, že zejména v případě velkých společností může mít tato "funkcionalita" zásadní vliv na plynulost evidence, např. v případě nutnosti zneplatnění současných či vystavení nových certifikátů pro evidování tržeb na konkrétních pokladnách.

Komplikace pro poskytovatele stravovacích služeb

Pokud se podíváme na časovou osu náběhu EET danou zákonem o evidování tržeb, do první fáze evidování od 1. prosince 2016 vstoupí i stravovací služby uvedené pod kódem NACE 56. Obecně tento kód pokrývá i) stravování v restauracích, u stánků a v mobilních zařízeních, ii) poskytování cateringových a ostatních stravovacích služeb a iii) pohostinství. Ono to ale není na první pohled tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Zřejmě i pod vlivem různých tlaků došlo k upřesnění, které stravovací služby se vlastně budou evidovat již od prosince 2016.

Dle zveřejněné metodiky finanční správy se začnou v první vlně evidovat tržby ze stravování, pokud zároveň představují stravovací službu podle judikatury Soudního dvora Evropské unie. Je tedy nutná existence určité provozovny (buď vlastní, či pronajaté - nikoliv však sdílené s jinými provozovateli), ve které jsou poskytovány alespoň některé z následujících doplňkových služeb - stoly, židle, topení, klimatizace, toalety, mytí nádobí nebo šatna. Standardně se tak bude jednat o kamenné restaurace, bary, kavárny nebo hospody.

Pokud tyto podmínky splněny nebudou, tržby ze stravování se budou evidovat až ve třetí vlně od 1. března 2018. Typicky se bude jednat o prodej formou zabalení jídla do tašky nebo ubrousku, prodej párku v rohlíku nebo zmrzliny v kornoutu. Tato úleva byla cílena především na stánkaře, tedy na ty, kteří budou prodávat punč nebo svařené víno na letošních vánočních trzích. A právě tito podnikatelé se obávali, že s letošními Vánocemi budou muset investovat do elektronických pokladem. Nebudou, pokud ale neposkytují stravovací službu, jak bylo uvedeno v předešlém odstavci. Musí si tak dát dobrý pozor na to, aby se okolní stolky nehodily ke stolování a židle k sezení, natož aby byly v určitém prostoru, např. na "zahrádce".

Jestli se najde i tak "odvážný" podnikatel (a věřím, že jich nebude málo), který kromě výše uvedených činností prodává i dopředu zabalené či vakuované potraviny bez žádných doprovodných služeb okolo (např. balené knedlíky nebo zátkovaná limonáda), považuje se tento prodej za maloobchod a jako takový spadá pod kód NACE 47 s termínem počátku evidence ve druhé fázi od 1. března 2017.

V praxi se pravděpodobně nejčastěji vyskytne kombinace dvou či všech těchto modelů najednou. V takovém případě musí být podnikatel schopný rozlišit, v rámci kterého obchodního modelu jídlo prodal (tj. činí rozhodnutí, ve které fázi evidence se nachází). Může však využít zjednodušení a začít evidovat všechny tržby najednou již od první fáze, tedy od 1. prosince 2016.

Milí restauratéři, už jste taky slyšeli o tom, zda vůbec a pokud ano, jak je třeba evidovat spropitné? To je příběh sám pro sebe...

Kadeřnice s doplňkovým prodejem

V poslední době rezonovala médii otázka, jak naloží s elektronickou evidencí tržeb taková kadeřnice, která kromě běžných činností prodává svým klientkám kávu nebo nejrůznější kadeřnické prostředky, např. šampon nebo barvu na vlasy, které si zákaznice mohou po zakoupení odnést domů.

Z pohledu zákona o evidenci tržeb se bude jednat o souběh činností, kdy samotné poskytování osobních služeb, tj. např. střih vlasů, spadá až do poslední fáze náběhu, konkrétně se tyto tržby mají začít evidovat od 1. červnu 2018. Prodej kávy na místě pak spadá do kategorie stravování, které je stravovací službou, neboť je klientce poskytnut veškerý související servis. Kadeřnice by tak tento prodej musela začít evidovat hned s první fází náběhu, a to od 1. prosince 2016. No a pokud bude zákaznice spokojená jak s účesem, tak i s kávou, určitě si ráda zakoupí i nějaký ten cenově zvýhodněný šampon "na doma". Krásný příklad maloobchodu, který spadá do druhé fáze náběhu, tj. kadeřnice by takový prodej musela evidovat od 1. března 2017.

Pozorný čtenář si již všiml, že v případě kombinace činností by kadeřnice musela začít evidovat ve třech různých fázích, anebo začít evidovat tržby ze všech činností hned s první fází od 1. prosince 2016.

Generální finanční ředitelství však přišlo se zajímavým řešením, které sice není zákonem upraveno, ale je popsáno jako tolerované v samotném metodickém pokynu. Předpokládejme, že kadeřnické služby jsou hlavní činností kadeřnice a prodej kávy a kosmetiky činností vedlejší neboli malého rozsahu (tzv. minoritní činností). Protože v našem modelovém příkladě platí, že povinnost evidovat vedlejší činnosti předchází povinnosti evidovat tržby z hlavní činnosti, bude možné při splnění určitých podmínek neevidovat tržby z vedlejší činnosti až do okamžiku vzniku povinnosti evidovat tržby z činnosti hlavní. Jinými slovy, při splnění podmínek bude kadeřnice moci počkat s evidováním všech tržeb až do začátku čtvrté fáze, tj. do 1. června 2018.

Těmi kritérii, která kadeřnici umožní odklad evidování tržeb z vedlejších činností, je splnění podmínky neprovozování doprovodného prodeje v samostatné provozovně (což by mělo být splněno vždy už jen z logiky věci). Zároveň musí být splněna podmínka, že tržby z vedlejších činností nesmí tvořit více než 49 % z celkových tržeb provozovny a současně více než 175 000 Kč v dané provozovně. Splnění těchto číselných podmínek se posuzuje vždy k 1. lednu za předcházející kalendářní rok. Pokud tyto informace nejsou k dispozici, provede poplatník kvalifikovaný odhad. Pokud budou podmínky splněny, nebude naše kadeřnice v následujícím roce platby z minoritních činností evidovat.

Slovo autora na závěr: Je jasné, že podnikatele nečeká snový podzim či zima, neboť budou muset rozhodnout, jakou činnost vlastně provozují. Oni to možná celou dobu i vědí, nicméně finanční správa přišla v některých případech (např. ve zmiňované oblasti stravování) se svým vlastním výkladem a domněnku poplatníků poněkud upraví. Dokážou se poplatníci, ale i samotní finanční úředníci vyznat ve složitém labyrintu pravidel? Čas ukáže. Poplatníkům lze jenom doporučit, aby evidenci tržeb rozhodně nepodcenili a nenechávali začátek technické přípravy až na listopadové dušičkové období.

Tomáš Vlk,
manažer v Daňovém a právním oddělení PwC ČR

Související