V naší právní úpravě bylo právo stavby upraveno již za dob Rakouska-Uherska,1 kdy však ještě nebylo vnímáno jako ryze soukromoprávní. V Československu však již byla snaha řešit úpravu staveb na cizích pozemcích v soukromoprávních předpisech, tedy zejména v občanském zákoníku, kam právo stavby také systematicky patří. V souladu s postupným oklešťováním soukromého práva a odklonu od rakouské právní úpravy však byla právní úprava práva stavby tzv. středním občanským zákoníkem2 značně zestručněna, do nedávné doby platným občanským zákoníkem z roku 19644 pak byl institut práva stavby zrušen v českém právním řádu úplně.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 90 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později