Aktuální číslo časopisu Ekonom
Alžběta VejvodováPoskytování služeb v oblasti péče o tělo či účetnictví nebo překladatelství jsou typicky doménou českých žen podnikatelek. Všechny tyto činnosti mají jedno společné − lze je provozovat z domova, tedy například i z běžného panelákového bytu. Jenže ne vždy je zahájení podnikání v bytě jednoduché − může být například trnem v oku sousedům a těžké může být i splnit požadavky hygienických či stavebních předpisů. Zákonů, nařízení a vyhlášek, na které přitom musí začínající podnikatel pamatovat, je celá řada, a některé si podle expertů dokonce protiřečí.
Bez souhlasu sousedů
Základní mantinely pro podnikání v bytě stanovuje občanský zákoník. Ten nový s platností od roku 2014 pravidla uvolnil. V bytě totiž výslovně povoluje pracovat a podnikat, a to bez souhlasu sousedů, nebo dokonce i vlastníka bytu v případě, že jde o nájemní byt.
Souhlas sousedů by neměl vyžadovat ani rejstříkový soud, když zapisuje nově vznikající firmu a její sídlo do obchodního rejstříku. "Zákon o veřejných rejstřících stanoví, že k doložení právního důvodu užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti nebo jednotky, kde jsou prostory umístěny, popřípadě prohlášení osoby oprávněné s nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat," popisuje Bohdana Hejduková, advokátka spolupracující s odborným portálem pro společenství vlastníků a bytová družstva Pravnigramotnost.cz.
Ačkoliv jsou dnes zákony benevolentnější, než bývaly před lety, neznamená to ale, že vlastník může dělat v bytě cokoliv. I podle nového občanského zákoníku totiž platí, že svou činností nesmí narušovat výkon práv ostatních vlastníků a obtěžovat je nad míru obvyklých poměrů. Podnikat je možné v bytě jen tehdy, pokud to je slučitelné s účelem, povahou a rozsahem podnikatelské činnosti.
"Pokud by tam vznikaly obtěžující pachy nebo by tam byla kovárna, která by generovala hluk, tak už to samozřejmě zasahuje do výkonu práv ostatních vlastníků a takového chování by se měl vlastník zdržet," upozorňuje zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislav Křeček, který se dlouhodobě zabývá bytovým právem.
Dvojí optikou
S tím, že nájemník může v bytě podnikat, musí zcela automaticky počítat i pronajímatelé. "Nájemce může byt řádně užívat způsobem, který není v rozporu se zákonem. Podnikání v bytě není v rozporu se zákonem, to už tady občanský zákoník umožnil, a tedy majitel bytu se k tomu nikterak vyjadřovat nemusí," říká Křeček.
To platí i v případě, že se nájemník rozhodne část bytu dále pronajímat − například prostřednictvím platforem pro krátkodobé pronájmy, jako je Airbnb. Souhlas vlastníka s podnájmem by nájemník potřeboval jen tehdy, pokud by v bytě sám nebydlel.
Jak ale konkretizuje důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku, podnikáním v bytě se rozumí umístění sídla − tedy místa, kam chodí podnikateli pošta a kde se s ním může veřejnost stýkat − a dále k tomu dodává: "Není ale možné, aby z výkonu podnikatelské činnosti plynulo zvýšené zatížení pro byt nebo dům, ať už v podobě množství osob nebo hluku, prachu, pachu apod." Jinými slovy v bytovém prostoru tak lze bez obav vykonávat svobodná povolání, tedy například překladatelskou či autorskou činnost. Důvodová zpráva už ale výslovně zapovídá provozovat v bytě advokátní kancelář, notářský nebo exekutorský úřad.
A navíc, není to jen občanský zákoník, kterým se musí podnikatelé řídit. Přísnější pravidla než pro umístění sídla tak platí pro umístění provozovny podle živnostenského zákona. Ten totiž říká: "Je-li provozovna umístěna v bytě a není-li podnikatel vlastníkem tohoto bytu, může v něm provozovat živnost pouze se souhlasem vlastníka." Nájemníci nebo třeba družstevníci, tedy lidé, kteří nevlastní přímo konkrétní byt, si tak musí i nadále souhlas majitele, respektive družstva obstarat.
To se může v některých případech ukázat jako nepřekonatelný problém. Například obce ve svých bytech nevidí podnikání rády. "Změnu v účelu užívání u obecních bytů zásadně nepovolujeme, protože bychom tím redukovali svůj bytový fond. Možné by to bylo pouze ve výjimečných případech u bytů, které nesplňují současné podmínky pro bydlení, například suterénní byty − bývalé domovnické. V takovém případě by odbor obecního majetku mohl vydat souhlasné stanovisko," říká k tomu Jiří Bigas z úřadu Městské části Praha 4.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 50 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
