Aktuální číslo časopisu Ekonom
Alžběta VejvodováPoskytování služeb v oblasti péče o tělo či účetnictví nebo překladatelství jsou typicky doménou českých žen podnikatelek. Všechny tyto činnosti mají jedno společné − lze je provozovat z domova, tedy například i z běžného panelákového bytu. Jenže ne vždy je zahájení podnikání v bytě jednoduché − může být například trnem v oku sousedům a těžké může být i splnit požadavky hygienických či stavebních předpisů. Zákonů, nařízení a vyhlášek, na které přitom musí začínající podnikatel pamatovat, je celá řada, a některé si podle expertů dokonce protiřečí.
Bez souhlasu sousedů
Základní mantinely pro podnikání v bytě stanovuje občanský zákoník. Ten nový s platností od roku 2014 pravidla uvolnil. V bytě totiž výslovně povoluje pracovat a podnikat, a to bez souhlasu sousedů, nebo dokonce i vlastníka bytu v případě, že jde o nájemní byt.
Souhlas sousedů by neměl vyžadovat ani rejstříkový soud, když zapisuje nově vznikající firmu a její sídlo do obchodního rejstříku. "Zákon o veřejných rejstřících stanoví, že k doložení právního důvodu užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti nebo jednotky, kde jsou prostory umístěny, popřípadě prohlášení osoby oprávněné s nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat," popisuje Bohdana Hejduková, advokátka spolupracující s odborným portálem pro společenství vlastníků a bytová družstva Pravnigramotnost.cz.
Ačkoliv jsou dnes zákony benevolentnější, než bývaly před lety, neznamená to ale, že vlastník může dělat v bytě cokoliv. I podle nového občanského zákoníku totiž platí, že svou činností nesmí narušovat výkon práv ostatních vlastníků a obtěžovat je nad míru obvyklých poměrů. Podnikat je možné v bytě jen tehdy, pokud to je slučitelné s účelem, povahou a rozsahem podnikatelské činnosti.
"Pokud by tam vznikaly obtěžující pachy nebo by tam byla kovárna, která by generovala hluk, tak už to samozřejmě zasahuje do výkonu práv ostatních vlastníků a takového chování by se měl vlastník zdržet," upozorňuje zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislav Křeček, který se dlouhodobě zabývá bytovým právem.
Dvojí optikou
S tím, že nájemník může v bytě podnikat, musí zcela automaticky počítat i pronajímatelé. "Nájemce může byt řádně užívat způsobem, který není v rozporu se zákonem. Podnikání v bytě není v rozporu se zákonem, to už tady občanský zákoník umožnil, a tedy majitel bytu se k tomu nikterak vyjadřovat nemusí," říká Křeček.
To platí i v případě, že se nájemník rozhodne část bytu dále pronajímat − například prostřednictvím platforem pro krátkodobé pronájmy, jako je Airbnb. Souhlas vlastníka s podnájmem by nájemník potřeboval jen tehdy, pokud by v bytě sám nebydlel.
Jak ale konkretizuje důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku, podnikáním v bytě se rozumí umístění sídla − tedy místa, kam chodí podnikateli pošta a kde se s ním může veřejnost stýkat − a dále k tomu dodává: "Není ale možné, aby z výkonu podnikatelské činnosti plynulo zvýšené zatížení pro byt nebo dům, ať už v podobě množství osob nebo hluku, prachu, pachu apod." Jinými slovy v bytovém prostoru tak lze bez obav vykonávat svobodná povolání, tedy například překladatelskou či autorskou činnost. Důvodová zpráva už ale výslovně zapovídá provozovat v bytě advokátní kancelář, notářský nebo exekutorský úřad.
A navíc, není to jen občanský zákoník, kterým se musí podnikatelé řídit. Přísnější pravidla než pro umístění sídla tak platí pro umístění provozovny podle živnostenského zákona. Ten totiž říká: "Je-li provozovna umístěna v bytě a není-li podnikatel vlastníkem tohoto bytu, může v něm provozovat živnost pouze se souhlasem vlastníka." Nájemníci nebo třeba družstevníci, tedy lidé, kteří nevlastní přímo konkrétní byt, si tak musí i nadále souhlas majitele, respektive družstva obstarat.
To se může v některých případech ukázat jako nepřekonatelný problém. Například obce ve svých bytech nevidí podnikání rády. "Změnu v účelu užívání u obecních bytů zásadně nepovolujeme, protože bychom tím redukovali svůj bytový fond. Možné by to bylo pouze ve výjimečných případech u bytů, které nesplňují současné podmínky pro bydlení, například suterénní byty − bývalé domovnické. V takovém případě by odbor obecního majetku mohl vydat souhlasné stanovisko," říká k tomu Jiří Bigas z úřadu Městské části Praha 4.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 50 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
