Koncem září nabyl účinnosti zákon o pojišťovnictví, který do tuzemského právního řádu přináší mimo jiné nové požadavky na kapitálovou přiměřenost pojišťoven, a od prosince ho budou následovat nová pravidla pro odměňování zprostředkovatelů. V Bruselu i na domácí politické scéně se už ale připravují další novinky, které pravidla pro pojišťovací sektor znovu přenastaví.
"Nyní probíhá implementace takzvané směrnice IDD a vzniká nový zákon o distribuci v pojišťovnictví, který nahradí zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích," připomněla v panelové diskusi pořádané vydavatelstvím Economia náměstkyně ministra financí Lenka Jurošková.
Brusel se v rámci nového kola regulace pokouší minimalizovat riziko střetu zájmů při prodeji pojištění. Zprostředkovatelé a prodejci pojistek by proto měli své klienty automaticky informovat o tom, kdo je platí. Změny se pod taktovkou IDD dotknou také internetových srovnávačů, které zatím stály mimo legislativní regulaci.
Byznys na druhé koleji
Pro pojišťovny není nové kolo regulace nijak příznivou zprávou. "Tak jako v každé jiné regulované oblasti i v pojišťovnictví častá změna legislativních podmínek nepřispívá k právní jistotě a předvídatelnosti práva," zdůraznila vedoucí oddělení legislativy a práva České asociace pojišťoven Zuzana Hlaváčková.
Že sektor nyní čeká bouřlivé období, připouští i zástupci České národní banky. "V horizontu tří až pěti let bude mít největší vliv na rozvoj pojišťovacího sektoru právě regulace a regulatorní rámec," tvrdí člen bankovní rady ČNB a expert v oblasti pojišťovnictví Tomáš Nidetzký.
Právě vysoká frekvence, s níž se nové a nové regulatorní požadavky na pojišťovny valí, může pro pojišťovací sektor znamenat nebezpečí. "V momentě, kdy přijde nová regulace, v korporacích nastává prioritizace a projekty s regulatorní prioritou tak předběhnou všechny ostatní. Na klientské projekty, byť mohou být dobré, se nemůže dostat," varuje Nidetzký, který před svým nástupem do ČNB letos v květnu zastával post generálního ředitele obchodu pro ČR v pojišťovně NN.
I jedna nová směrnice přitom může znamenat přenastavování procesů, které zabere roky. Tak například na implementaci požadavků směrnice Solvency II − do českého právního rámce vtělené pomocí novely zákona o pojišťovnictví − se pojišťovací domy připravovaly od roku 2013. Splnit musely nové požadavky na kapitálovou přiměřenost, přenastavit musely své vnitřní řídicí a kontrolní systémy. Novinkou je také zcela nové pojetí rizik.
"Je to obrovská změna. Místo starého konceptu, kde se Solvency I soustředila výhradně na pojistné riziko, Solvency II přináší požadavek, aby se pojišťovna byla schopná podívat sama na sebe, jakým rizikům je vystavena a jakým způsobem je schopná ta rizika řídit," popisuje ředitelka sekce regulace a dohledu nad pojišťovnami ČNB Zuzana Silberová.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 50 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později