Zákon o veřejném registru smluv je účinný od 1. 7. 2016 a povinuje všechny státní a veřejnoprávní instituce, územně samosprávné celky, ale například i státní podniky a jiné právnické osoby, ve kterých má stát většinový podíl, k tomu, aby zveřejňovaly nově uzavírané smlouvy s plněním nad 50 tisíc korun (bez DPH). Druhým čtením Poslanecké sněmovny minulý týden prošla novela zákona o veřejném registru smluv, které poslanci vytyčili 23 pozměňovacích návrhů na výjimky z povinného zveřejňování.

Co je špatně?

O účelů, způsobu a dalších náležitostech týkajících se zveřejňování smluv jsme psali zde. Některé kraje a města již začaly úspěšně zveřejňovat smlouvy bez výtek, v Poslanecké sněmovně se však novela s takovým uznáním neshledala.

Dle Karla Garguláka, garanta platformy Rekonstrukce státu ze sdružení Oživení je to díky nátlaku na poslance ze stran podniků, kterým vyhovuje netransparentní přístup uzavírání smluv a zadávání zakázek i klientelismus. "Státní podniky a obecní firny se přitom v drtivé většině případů nepohybují v konkurenčním prostředí. Jsou naopak často spojeny s klientelismem a netransparentním nakládáním s veřejnými prostředky. Tlak těchto podniků na poslance, aby zachovali stávající stav, je zřejmý a je nepříjemné, že mu řada poslanců nedokáže čelit," udává Gargulák.

Pozměňovací návrhy

Několik návrhů se shoduje v tom, že by smlouvy neměla zveřejňovat žádná z firem, ve které má stát podíl, ale ani kraje a obce. Někteří poslanci ve svých návrzích uvedl výraz „firmy, které uspokojují potřeby veřejného zájmu“. Mezi ty lze zařadit právě například ty, které zajišťují veřejnou dopravu nebo dodávky energií.

Mezi návrhy se vyskytuje i žádost o výjimku ve zveřejňování pro poskytovatele zdravotních služeb. Jedná se však o dodávky léčiv do nemocnic. Takových smluv je přitom v registru zveřejněno již více než 2500 a čítají kolem 2,5 miliardy korun.

V ústavně-právním výboru byly doporučeny výjimky pro zdravotnické subjekty s ohledem na sankce v případě nezveřejnění smluv (v případě by smlouvy nebyly označeny za neplatné) a v případě vysokých škol, kdy by nemusely být zveřejňovány smlouvy se soukromými podnikateli.

„Výjimky z povinného zveřejňování by mohly získat i zkušební ústavy, školní statky, zahradnictví, lesnické firmy a rybářství, dobrovolné svazky obcí a smlouvy o nakládání s výbušninami.“ Uvádí Václav Zeman z Rekonstrukce států.

Související