Aktuální číslo časopisu Ekonom
Alžběta VejvodováDevíti z deseti českých podniků jejich odběratelé neplatí včas. Ukázal to průzkum společnosti Intrum Justitia a Komory certifikovaných účetních. Řada firem se v důsledku toho sama dostává do platebních potíží. Více než 60 procent finančních profesionálů hlásí, že se setkalo s krachem firmy kvůli nesplacené pohledávce. Oproti loňsku to znamená nárůst takřka o polovinu.
"Plátci, kteří se opožďují, jsou většinou z řad větších společností. Naopak až 87 procent společností, které se potýkají s problémy s nezaplacenými fakturami, jsou mikropodniky s obratem do 40 milionů korun ročně," popisuje situaci na trhu ředitel společnosti Intrum Justitia Karol Jurák.
Důvodů, proč si malé podniky nechají takové chování líbit, je hned několik. V první řadě to jsou obavy z toho, že by větší obchodní partner mohl odejít ke konkurenci, kdyby malá firma vyvíjela nátlak kvůli nesplaceným pohledávkám. Mnohdy si ale na problémy zadělávají podnikatelé sami − nekontrolují smlouvy a neznají svá práva. Například o tom, že dobu splatnosti faktur upravuje jak evropská směrnice, tak i český občanský zákoník, vědělo podle Juráka jen zhruba procento respondentů průzkumu.
Když dodavatel úvěruje odběratele
Zákony přitom mohou být užitečným pomocníkem, o něhož se může podnikatel při jednání s obchodním partnerem opřít. Občanský zákoník stanovuje obecnou dobu splatnosti na 30 dní od doručení faktury, respektive doručení zboží nebo služby. Platí, že toto ustanovení se použije například v situaci, kdy si smluvní strany splatnost předem neujednaly.
"I dobu splatnosti v délce 30 až 60 dnů lze smluvně sjednat bez jakýchkoliv omezení. Pokud by ovšem byla ujednána doba delší než 60 dnů, je podle zákona podmínkou účinnosti takového ujednání opodstatněnost v kontextu daného závazku. Jinými slovy takové ujednání nesmí být k věřiteli hrubě nespravedlivé," vysvětluje partner advokátní kanceláře Taylor Wessing Thomas Rechberger.
Návod k tomu, co autoři předpisů považují za "hrubě nespravedlivé" chování, dává přímo text směrnice. Podle něj se při hodnocení smluvního ujednání přihlédne k povaze zboží nebo služby, která je předmětem obchodní transakce, k obchodním zvyklostem a praxi zavedené mezi obchodními partnery. Dále by se mělo posuzovat také to, zda má odběratel pro odchylku od zákonného režimu objektivní důvody.
"Legitimním důvodem pro delší dobu splatnosti je situace, kdy je zboží dodáváno do zahraničí, je zatíženo vyšší marží nebo jsou s transakcí spojeny administrativní procedury," popisuje Rechberger. Naopak jako na nespravedlivé by mohlo být nahlíženo na prodloužení doby splatnosti při dodávkách rychloobrátkového zboží. "V tomto případě totiž dlužník de facto získá zbožový úvěr na financování své činnosti," vysvětluje.
Smlouva versus realita
Podle závěrů průzkumu si tuzemské firmy ve smlouvách dojednávají splatnost v průměru 27 dnů. Jen zřídkakdy ale bývá tato lhůta dodržena a průměrně dochází k časové prodlevě o 12 dní. "Až 55 procent respondentů, kteří připustili problémy s opožďováním plateb, ví, že jde o záměrné opožďování," zdůrazňuje Jurák. Nejde přitom jen o problém mezi podnikateli. Špatná platební morálka odběratelů se snadno může dotknout zaměstnanců firmy, nebo se dokonce přelít na stát.
I na opožděné platby přitom zákony pamatují a snaží se dát věřitelským firmám bič na neukázněné obchodní partnery. Žádat mohou zaplacení úroku z prodlení, a to i v případě, že si ho s dlužníkem ve smlouvě neujednaly. Stanovuje ho nařízení vlády o výši úroků z prodlení a odpovídá repo sazbě zvýšené o osm procentních bodů. V současné době jde tedy o 8,05 procenta. Kromě toho mohou věřitelé dlužníkovi naúčtovat ještě náklady spojené s vymáháním peněz v paušální výši 1200 korun na každou pohledávku.
Než vymáhat úroky z prodlení, bylo by lepší sázet na prevenci. Avšak ta je v českých podmínkách teprve v začátcích. "Chybí tu digitalizace při prověřování budoucího obchodního partnera, práce s informacemi, práce s bankovní historií," upozorňuje Jurák.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 40 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
