Pomáhají dětem i obětem násilí, teď dostali ocenění pro výjimečné právníky

Advokát Alois Dvořák pomáhá už čtvrt století dětem z dětského domova v Krupce na Teplicku a radí jim například v otázkách výživného. Kromě toho se věnuje sociálně slabším, třeba důchodcům nebo samoživitelkám ve sporech s dodavateli energií či takzvanými "šmejdy". Dvořák proto získal právnické ocenění Pro Bono & CSR 2016, které vyhlásil mediální dům Economia ve spolupráci s měsíčníkem Právní rádce.

"Jde o vzácný příklad, kdy ,klasický' výkon advokacie napomáhá překonat její vžité vnímání jakožto činnosti sledující v první řadě vlastní prospěch advokáta a přibližuje ji k ideálu, kdy má napomáhat spravedlnosti," řekl ministr spravedlnosti Robert Pelikán, který zasedl v odborné porotě. Počet případů, kterým se Dvořák zdarma věnuje, je přitom téměř dvacet ročně. Potřebným pomáhá i ve sporech o dědictví anebo s exekucemi. "I jeden advokát dokáže mnoho, pokud svou pomoc myslí vážně a upřímně," řekl předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal.

Galavečer Setkání významných právniček a vyhlášení ocenění Pro Bono & CSR 2016

Prohlédnout fotogalerii

Kromě poradenství se Alois Dvořák snaží přispívat i hmotně, letos třeba "svému" dětskému domovu pomohl s financemi na nové auto. "Sám voják v poli neschovaný či neopřený o žádnou instituci či kolektiv, to chce opravdu hluboké přesvědčení o smyslu této činnosti prováděné nikoliv proto, že se to ,nosí', ale protože je to potřeba," dodal k Dvořákovu ocenění předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa.

Úspěšný poslanecký lobbing

Cenu Pro Bono & CSR 2016 si odnesl také projekt pomáhající ženám, které se staly oběťmi násilí, AdvoCats for Women organizace proFem. Kromě bezplatné právní pomoci se právníci zaměřují na odstranění legislativních nedostatků v zákonech týkajících se násilí na ženách. "Problematika agrese vůči ženám nebyla dlouhou dobu řešena a společnost ji víceméně přehlížela," řekl prezident Unie státních zástupců Zdeněk Matula. Odborníci z proFemu také vzdělávají pracovníky odborných spolupracujících organizací a připravují příručky pro oběti. Věnují se i poslaneckému lobbingu. "Výrazným rysem je ucelená povaha projektu, od konzultací a zastupování individuálních klientek přes vypracování obecné analýzy právního stavu až po přípravu a prosazování konkrétních legislativních návrhů z této analýzy vycházejících," zhodnotil Robert Pelikán.

Experti organizace pomáhají i v sektoru zdravotnictví. Nedávno vyčíslili náklady domácího násilí, které jsou téměř dvě miliardy korun. "Vyzdvihnout je třeba, že organizace samotná pomáhá ženám dlouhodobě − více než 20 let," dodal předseda ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Jeroným Tejc.

Iniciativní instituce a zapojení neziskovek

Třetí ocenění si odnesli právníci Svazu průmyslu a dopravy v sekci zaměstnavatelské, kteří pomáhají nad rámec své práce se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, odsouzených a dalších znevýhodněných na trhu práce. Připravují například workshopy s Generálním ředitelstvím Vězeňské služby anebo usilují o snížení administrativní zátěže pro podnikatele. "Vidím to jako významný počin u právníků a instituce, kde bychom to možná nehledali," řekla prezidentka Unie podnikových právníků Marie Brejchová. I když se pak podle předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala v Česku v posledních letech výrazně zlepšila péče o zdravotně postižené, stále má společnost v přístupu vůči nim co zlepšovat či přímo napravovat.

Odborná porota nakonec ocenila i projekt Pro bono centrum, který propojuje více než stovku neziskových organizací s advokáty. Ročně tak obslouží až 80 případů. "Unikátní je akcent na společensky odpovědný výkon právnických profesí, to zatím není v kraji zvykem, a také propojení velmi odlišných prostředí advokacie a neziskových organizací," řekl k ocenění předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa.

Do užších nominací se dostala například také advokátka Petra Dolejšová, která zdarma pravidelně vzdělává začínající podnikatele a pomáhá tak zvýšit jejich právní povědomí, aby se vyhnuli problémům při rozjezdu podnikání. Nominovány byly také Ústav práva módního průmyslu, bezplatné právní poradny Exekutorské komory anebo advokátní kancelář PwC Legal, která pomáhá s rozjezdem sociálních start-upů.

Nový zákon v nedohlednu

Už víc než půl roku se přitom v Česku nedaří pohnout se z místa a zavést plánované rozšíření bezplatné právní pomoci. Současné zakotvení je podle vlády nevyhovující a nezajišťuje všem potřebným dosah odborných rad. Ministerstvo spravedlnosti připravilo návrh, aby se do bezplatné pomoci povinně zapojovali advokáti. Ti, kdo mají příjem menší než trojnásobek životního minima, by zaplatili regulační poplatek 100 korun a Česká advokátní komora by jim zajistila až dvě hodiny poradenství ročně. Advokát by pak za každou hodinu dostal 150 korun. Taková úprava se ale nelíbí třeba ministrovi pro lidská práva Jiřímu Dienstbierovi, který stojí v čele Legislativní rady vlády. "Probíhá tu dlouhodobý spor. Advokáti na jedné straně nechtějí připustit, aby právní služby poskytoval klientovi někdo jiný, a to i na bezplatném základě. Na druhou stranu už dnes existuje celá řada neziskových organizací, které tuto službu svým klientům bezplatně poskytují," řekl na jaře měsíčníku Právní rádce Dienstbier. Jenže Pelikánův návrh právě neziskovky z bezplatné právní pomoci odstřihává a kvůli neshodám tak vláda sice věcný záměr zákona schválila, požaduje ale po ministrovi neziskovky do systému zakomponovat. Resort spravedlnosti nesouhlasí a změna se tak zatím nekoná. "Poskytování právních porad může mít zásadní důsledky pro další postup ve věci, a proto by tuto formu pomoci měly poskytovat osoby s právním vzděláním, mající odborné znalosti a praktické zkušenosti s aplikací práva, čímž by mělo být garantováno, že se potřebným osobám dostane kvalifikované právní pomoci," píše se v ministerském návrhu.

S úplným vyloučením neziskovek přitom nesouhlasí například ani veřejná ochránkyně práv. Organizace samotné se pak brání, že u některých typických agend spojených s nemajetnými lidmi jsou jejich právníci v praktickém průběhu věcí daleko zběhlejší. I podle ředitelky Pro bono aliance Veroniky Ježkové by měli být právníci z neziskovek aktivně zapojeni do systému bezplatné právní pomoci. "Třeba u pomoci obětem trestných činů jsou právníci školení pro předmětnou problematiku, disponují i určitým přesahem v oblasti psychologie a terapie," řekla Ježková. Přiznává ale, že je potřeba vést diskusi o garanci kvality a zabránit případným škodám způsobeným nekvalitní právní pomocí.