Aktuální číslo časopisu Ekonom
Alžběta VejvodováUspokojování věřitelů krachujících firem v Česku selhává po právní i ekonomické stránce. V insolvenčním řízení se podle dat Insolcentra podaří věřitelům získat v průměru jen zhruba sedm procent hodnoty pohledávek, více než polovina z nich přitom neuvidí ani korunu. Efektivitu řešení insolvencí podle expertů přitom v mnoha případech snižují i povinné znalecké posudky. Zákon striktně vyžaduje, aby soud nechal ocenění firmy vypracovat v likvidační podobě, tedy tak, jako by mělo dojít k ukončení podnikání. A to i v případě, že společnost dál funguje, vyrábí a připravuje se její záchrana v podobě reorganizace.
"Místo aby znalecký posudek rozhodování věřitelů a soudu usnadňoval, tak ve skutečnosti způsob jeho zadání představuje problém sám o sobě. Výsledkem je výstup, který je zbytečný," říká Jan Hrazdira, společník advokátní kanceláře HKDW. Za typický příklad, kdy posudek vyžadovaný zákonem řešení úpadku spíše zkomplikoval, považuje případ lesnického holdingu Less & Forest. "Přesně tam nastala ta situace − u části holdingu byl konkurz, někde reorganizace, různé posudky a různá ocenění," popisuje právník. Ve výsledku ne všechny posudky věřitelé schválili a zaplatili. Spory kolem upadajícího podniku nakonec protáhly řešení natolik, že z původně plánované reorganizace sešlo a Less & Forest skončil v konkurzu. O práci tak přišlo na 300 lidí.
Realita na vedlejší koleji
Hlavní slabinu zadávání a přípravy posudků kritici vidí v nepřesném zákonném vymezení znaleckého úkolu. Nejednoznačné datum a metoda ocenění představují začarovaný kruh, který vede k rozličným přístupům a nekonzistentním srovnáním. Zákon totiž počítá s předpokladem, že provoz podniku skončil ke dni podání znaleckého posudku. Výsledkem je, že datum ocenění může značně předcházet datu, kdy věřitelé rozhodují o reorganizačním plánu. Dobu mezi oceněním podniku a schválením plánu už ale zadaný posudek nemůže zohlednit, přestože v praxi může podnik v insolvenci dál vyrábět a jeho majetková podstata, a tedy i hodnota pro věřitele, se může do finálního rozhodnutí o způsobu řešení úpadku ještě měnit.
Společnosti, které se dostaly do finančních problémů a chtějí se reorganizovat, čeká v insolvenčním řízení znalecký posudek. Ten stanoví hodnotu podniku.
"Zákon počítá s tím, že jsou dvě mezní situace − konkurz, tedy ukončení činnosti podniku, a druhá reorganizace, tedy pokračování činnosti podniku. Ta problematika je ale daleko složitější, dochází ke spoustě variant a kombinací obou postupů," říká soudní znalec Equity Solutions Appraisals Jan Attl. Zakomponovat je všechny do posudku ve chvíli, kdy ještě nejsou přesně popsané ani nikde zakotvené, je podle něj takřka nemožné. Zákonem vytvořená fikce tak vůbec nemusí odpovídat realitě.
Výsledkem v mnoha případech je, že věřitelé posudek neschválí. I za této situace však znalec, který jej zpracoval, předloží účet insolvenčnímu soudu. Částky se odvíjejí od velikosti podniku, který se ocitl v potížích, nejčastěji ale jde řádově o desetitisíce korun. Polovinu odměny by podle zákona měli do majetkové podstaty krachující firmy zaplatit zajištění věřitelé, tedy ti, jejichž pohledávky jsou zajištěné majetkem podniku. "Je pak na věřitelích, zda se do vyúčtování odměny odvolají, pokud nebudou souhlasit s rozsahem znalecké činnosti či absolutní výší odměny znalce," upozorňuje prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk.
Insolvence firem
Roztočit se tak může dlouhá přetahovaná o účty. I vlastní řešení insolvence navíc může po neschválení posudku váznout. Zákon totiž říká, že věřitelé mohou, ale nemusí zadat sepsání nového posudku. Více ale stanoveno není. Je tak už jen na věřitelích, jak se dohodnou na dalším postupu. Jak ukazují starší soudní rozhodnutí, obejít se přitom mohou i bez znaleckého oceňování. "Judikatura dovozuje, že příprava reorganizačního plánu není závislá na tom, zda byl schválen znalecký posudek oceňující majetkovou podstatu," popisuje předseda Vrchního soudu v Praze Jaroslav Bureš. Vychází se totiž ze zásady, že skutečná hodnota zajištění se vyjeví až zpeněžením majetku podniku. I to vyvolává otázky ohledně smyslu původního posudku.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 30 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
