Aktuální číslo časopisu Ekonom
Od prosince bude možné firmy stíhat za více trestných činů než dosud. Novinkou bude i to, že se firmy budou moci z trestní odpovědnosti vyvinit. Podle advokáta a experta na trestní právo Tomáše Gřivny by to pro soudy mohl být problém, protože se úplně nenaučily používat ani dosavadní podobu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Ten je přitom součástí českého právního řádu už pátým rokem. Soudci podle něj často sahají jen k jednomu druhu trestu a sankce někdy ukládají tak, že je obtížné je vykonat. "Soudy také skoro vůbec neodůvodňují kritéria pro ukládání trestu," říká Gřivna.
HN: Novela významně rozšiřuje okruh trestných činů, za které může být právnická osoba trestně odpovědná. Nepovede to k zahlcení soudů?
Především bude záležet na aktivitě policie a státních zástupců, protože kde není žalobce, není soudce. Je otázkou, do jaké míry začnou tyto orgány používat častěji takzvanou zásadu subsidiarity trestní represe, tedy že budou uplatňovat prostředky trestního práva zdrženlivě. To znamená především tam, kde jiné právní prostředky selhávají nebo nejsou efektivní. Rozsah kriminalizace právnických osob bude teď značný. Nárůst očekávám, ale s určitým zpožděním. Minimálně rok bude trvat, než se takové trestné činy začnou stíhat, pak dva až tři roky, než doputují k soudům. Také je otázkou, nakolik se budou soudy zabývat novým ustanovením o vyvinění, které umožňuje právnické osobě se trestní odpovědnosti zprostit.
HN: Ze statistik ministerstva spravedlnosti se dá vyčíst, že loni byly v některých krajích odsouzeny desítky právnických osob, a v jiných žádné. Čím to je?
Tím důvodem může být třeba koncentrace sídel firem ve větších městech. S předsedou Nejvyššího soudu Pavlem Šámalem jsme zanalyzovali všechny rozsudky od nabytí účinnosti zákona do roku 2015, Jiří Říha z pražské právnické fakulty se pak zabýval obdobím od roku 2015 do současnosti, tedy zhruba června 2016. A tam už jsou téměř všechny kraje nějakým způsobem zastoupeny. Samozřejmě je otázka, nakolik si soudci osvojili jako automatické dívat se na případy pohledem přičitatelnosti, tedy zda se trestný čin přičítá i právnické osobě, pokud ho spáchá osoba fyzická. Justiční akademie se tomu tématu každoročně věnuje, takže soudci i státní zástupci mají možnost účastnit se školení a informovat se. Nemůže jim to ale nikdo přikázat.
Pražský advokát a vysokoškolský pedagog předsedá komisi pro trestní právo Legislativní rady vlády. Je také viceprezidentem profesního spolku Unie obhájců ČR.
HN: Co vás v té vaší analýze nejvíc překvapilo?
Poměrně často byl ukládán trest zrušení právnické osoby. A dost často byla právnická osoba zrušena ne proto, že byla založena výlučně k páchání trestného činu, jak to vyžaduje zákon, ale proto, že to byla prázdná schránka a soudce nevěděl, co jiného jí uložit. Uložíte-li totiž takové firmě peněžitou sankci jakéhokoliv charakteru, tak není na čem ji vykonat. Soudy tedy spíše vyčistily rejstřík od takových firem.
HN: Druhým nejčastěji ukládaným trestem byl loni peněžitý trest. Podle státního zastupitelství ale soudy tento trest ukládají spíše na spodní hranici. Proč to tak je?
Někdy ho ukládají dokonce i pod hranicí. Z rozsudků jsme zjistili, že nedokážou dobře aplikovat kombinaci výše a počtu denních sazeb peněžitého trestu.
HN: Co to znamená?
Jestliže nejmenší počet denních sazeb je v trestním zákoníku 20 a nejmenší výše peněžitého trestu v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob je 1000 korun, tak je jasné, že peněžitý trest nemůže být nižší než 20 tisíc korun. Přesto se vyskytly rozsudky, kde byl peněžitý trest uložen ve výši 10 tisíc korun. A to byl pravomocný rozsudek, jenže uložený právnické osobě mimo trestní sazbu. Nejvyšší peněžitý trest byl ve výši pět milionů korun, později snížený odvolacím soudem na jeden milion. To jsou ovšem v zásadě velmi nízké tresty, pokud maximální horní hranice je 1, 46 miliardy korun. Rozpětí je obrovské, soudy se ale skutečně držely spodní hranice. To ale souvisí s tím, jaké právnické osoby byly stíhány. Často šlo o prázdné právnické osoby, jednočlenné firmy nebo měly roční obraty v desítkách tisíc korun. Je to něco jiného, než když jsou teď stíhány právnické osoby s miliardovými obraty.
HN: U těch větších kauz tedy podle vás soudy přikročí k použití vyšší sazby?
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 40 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
