Politické strany zastoupené v Poslanecké sněmovně možná budou moct oficiálně vysílat své zástupce do rad České televize a Českého rozhlasu. A ve zmíněných kontrolních orgánech, které například jmenují generální ředitele nebo schvalují rozpočet veřejnoprávních médií, by mohli zasednout také zástupci vybraní 22 nevládními organizacemi nebo uznávanými institucemi, jako je třeba Akademie věd ČR nebo Hospodářská komora ČR. Pokud by navrhovaní radní splnili určité podmínky − jako je například bezúhonnost nebo trvalý pobyt v Česku −, schválil by je předseda Senátu.

Změny navrhuje patnáctka poslanců napříč politickými stranami a hnutími, v čele s předsedou volebního výboru a zároveň mediálním expertem hnutí ANO Martinem Komárkem. Ten už v minulosti přicházel i s jinými plány na přeměnu České televize, loni například mluvil o snížení koncesionářských poplatků.

"Cílem návrhu zákona je posílit roli veřejnosti při kontrole vysílání veřejné služby a zároveň posílit nezávislost tohoto vysílání," zdůvodňují poslanci předlohu, již brzy projedná vláda.

Poslanci si od ní slibují, že bude jmenování členů rady průhlednější − už dnes prý podléhá politickým tlakům a v budoucnu tak má být zřejmé a oficiální, koho jednotlivé strany vysílají. Devítičlennou Radu Českého rozhlasu a patnáctičlennou Radu České televize nyní volí sněmovna z kandidátů, které navrhují nestátní organizace. Podle poslanců, již s novelou přicházejí, se při výběru dávala přednost domluveným stranickým nominandům, které navrhla někdy i účelově založená sdružení.

Pod návrh se podepsali kromě Komárka například i Karel Schwarzenberg či Jan Farský (TOP 09), Petr Gazdík (STAN), bývalá členka hnutí ANO Kristýna Zelienková, Ivan Gabal (KDU-ČSL) nebo Marek Černoch (Úsvit). V návrhu také počítají s tím, že na hospodaření veřejnoprávních médií by měly dohlížet nové správní rady.

Související