Dotace zamrzly, stěžují si společnosti. Vinu nese i nový monitorovací systém

Na začátku roku dostal náměstek ministra průmyslu Tomáš Novotný neobvykle vysokou roční prémii 1,3 milionu korun. Ministr Jan Mládek (ČSSD) mu ji udělil za to, že se v předchozím programovacím období postaral o úplné vyčerpání evropských fondů určených hlavně pro malé a střední podnikatele.

V posledních týdnech ale Novotný čelí kritice, že postupuje úplně opačně. Rozdělování peněz v Operačním programu Podnikání a investice pro konkurenceschopnost (OPPIK), který mohou firmy využít například na nákup nových strojů nebo výzkum a vývoj, se podle zástupců byznysu neúnosně protahuje.

Ke konci třetího roku aktuálního programovacího období (2014−2020) se podle údajů Agentury pro podnikání a inovace vyplatilo z celkem plánovaných 117 mi­liard korun pouze 27 milionů, tedy 0,02 procenta. Firmy, které počítaly s dotacemi v běžných lhůtách, musí měnit své plány a některé se už peněz z fondů raději zřekly. Česko si navíc zadělává na "dotační stres" v dalších letech.

Stoupá riziko, že se fondy nestihnou ve stanovené lhůtě uvolnit, anebo se budou ke konci období rozdělovat jako dříve na poslední chvíli.

"Poslední měsíce si naši členové čím dál tím častěji stěžují na systém a časovou náročnost hodnocení žádostí. Řada z nich čeká na rozhodnutí již půl roku a neví, na čem je," říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

Podobně si stěžuje také Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP). Podle Jiřího Kvíze, který v ní vede Výbor AMSP ČR pro strukturální fondy, jsou běžné případy, že firmy nemají ani po roce od podání žádosti od ministerstva oficiální výsledky.

"Druhou kategorii představují podniky, které sice byly informovány, že jejich projekt byl vyhodnocen kladně, nicméně jim nejsou vydávána takzvaná Rozhodnutí o poskytnutí dotace, tedy právní akt, na jehož základě mohou evropské prostředky reálně čerpat," dodává Kvíz. Na výtky podniků směrem k ministerstvu průmyslu upozornily také Lidové noviny.

Náměstek Novotný kritiku odráží. Zdůrazňuje, že z téměř 3500 projektů, které žadatelé podali do konce letošního dubna, už prošlo finálním schválením výběrovými komisemi více než 2700 v hodnotě 13,7 miliardy korun. "Do konce roku budou i žadatelé zbylých projektů vědět, zda uspěli," ujišťuje. Zdůrazňuje také, že výzvy na předkládání projektů se zveřejňují postupně.

Do konce letošního roku by měly být vyhlášeny výzvy za 82 miliard korun, tedy asi 70 procent částky vyčleněné pro OPPIK. Na ten přitom ve srovnání s jinými operačními programy připadá nadprůměrné množství žádostí.

Na obranu Novotného, který je také poradcem premiéra Bohuslava Sobotky, je nutné uvést, že rozdělování dotací na samém počátku rovněž zdržel Brusel, který schválil české programy až loni.

Nemalou část viny za pomalejší schvalování projektů pak nese monitorovací systém MS 2014+, do něhož žadatelé vkládají své žádosti, které pak úředníci dál zpracovávají. Zástupci firem namítají, že systém v mnoha ohledech selhává.

"Jakmile dojde na praktické řešení projektů, systém přestává fungovat," říká Kvíz a uvádí příklad.

Úředníci ministerstva průmyslu nemohli v MS 2014+ plynule dokončit schvalovací proces dotací.

Rozhodnutí o poskytnutí dotace, což bývají dokumenty o rozsahu kolem 20 stran, museli přepisovat do běžného textového editoru.

Systém MS 2014+ spravuje ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Jeho šéfka Karla Šlechtová (za ANO) se v minulosti potýkala s výhradami auditorů ministerstva financí, podle nichž tendr na výběr systému provázelo množství chyb. Mluvčí MMR Veronika Vároši zdůrazňuje, že MS 2014+ je "robustní a stabilní", a potíže vidí spíše na straně uživatelů. "Průběžně se řeší opravy chyb, jež byly zapříčiněny nesprávným uživatelským přístupem a nedostatky dílčích funkcionalit způsobených velkým množstvím žádostí o jejich další rozvoj," uvedla.

Další průtahy ve schvalování žádostí nicméně ukazují na ministerstvo průmyslu. Úřad například přestal většinově spoléhat na externí hodnotitele a nahradil je vlastními lidmi. Těch je však málo, a navíc jsou často nezkušení. Podle Novotného si to vyžádala Evropská komise. "U externích hodnotitelů viděla větší riziko propojení se žadateli, a tudíž nižší objektivitu při hodnocení," zdůraznil.

V cestě rychlejšímu náboru nových pracovníků zase podle náměstka stojí stanovený počet zaměstnanců a služební zákon.

Že si ministerstvo nemůže v personální nouzi pomoci úplně samo, uznávají i podnikatelé. Svaz průmyslu požádal vládu, aby předložila údaje z jednotlivých ministerstev s porovnáním počtu hodnotitelů a alokovaných prostředků. Firmy už prý také dostaly příslib, že se schvalování fondů zrychlí. "Pro další výzvy máme přislíben limit pěti měsíců pro vyhodnocení," řekl viceprezident Svazu průmyslu Rafaj.