Krajský soud v Českých Budějovicích vynesl na konci září rozsudek v kauze daňového nedoplatku Davida Lafaty. Uzavřel, že fotbalista porušoval předpisy, když své výdělky danil jako příjmy ze živnostenského podnikání, tj. uplatnil výdajový paušál ve výši 60 procent. Kluby si však mohou oddychnout. Revoluce v jejich vztazích s hráči se nekoná. Fotbalisté a jiní kolektivní sportovci nadále nemusí být zaměstnanci svých klubů. Soud potvrdil, že příjmy mohou vykazovat jako OSVČ. Musí ale uplatnit méně výhodný, 40procentní paušál, který se použije pro příjmy z výkonu nezávislého povolání (Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 51 Af 4/2016-30 ze dne 23. 9. 2016)

Nejvyšší správní soud už dříve konstatoval, že ačkoliv se činnost profesionálních sportovců velmi blíží zaměstnaneckému vztahu, o závislou práci ve smyslu zákoníku práce se nejedná. Pracovněprávní předpisy se specifickou povahou pracovní náplně sportovců nepočítají. Kluby proto se svými hráči mohou uzavírat i jiné než pracovní smlouvy. Pokud smluvní podmínky odpovídají spíše obchodní spolupráci, bude sportovec své příjmy danit v režimu OSVČ (Rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 16/2011-78 ze dne 29. 11. 2011 a č. j. 2 Afs 20/2012-43 ze dne 24. 10. 2012).

Pravidla zdanění OSVČ ovšem nejsou jednotná. Pod souhrnný pojem "příjmy ze samostatné činnosti" spadá několik kategorií příjmů, pro které platí různě vysoké výdajové paušály. Sportovce láká vysoký 60procentní paušál vztahující se na výdělky z živnostenského podnikání. Mnozí si proto zařídili živnostenské oprávnění k provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti. Ačkoliv tomu označení živnosti nenasvědčuje, dle nařízení vlády na jeho základě mohou podnikat i profesionální sportovci, pokud svou činnost vykonávají samostatně a za účelem dosažení zisku. Takto postupoval i slavný sparťan.

Podle krajského soudu však v jeho případě není splněno kritérium samostatnosti. Fotbalista se totiž ve smlouvě zavázal mimo jiné respektovat pokyny trenéra, propagovat při výkonu činnosti pouze klubové sponzory, dodržovat časový a organizační režim tréninků a zápasů, do kterých mužstvo přihlásil klub, účastnit se klubových akcí nebo třeba uznávat stanovy klubu a rozhodnutí jeho orgánů. Ani tento závěr není přelomový. Nejvyšší správní soud už dříve judikoval, že fotbalové mužstvo není sborem jedenácti sólistů, ale týmem vystupujícím jednotně pod hlavičkou klubu (Rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 73/2011-171 ze dne 21. 1. 2014). Fotbalista proto nemůže svou odměnu vydávat za příjem z živnostenského podnikání, ale z výkonu nezávislého povolání. Měl tedy uplatnit skromnější výdajový paušál ve výši 40 procent. Krajský soud proto považuje dodatečné vyměření daně i uložení povinnosti úhrady penále za oprávněný postup finančního úřadu.

Lafatův právní zástupce argumentoval diskriminací kolektivních sportovců. Sportovci věnující se individuálním sportům totiž podmínku samostatnosti splňují a mohou využívat lukrativnější živnostenský paušál. Zdůrazňoval též nadstandardní úroveň individuálních sportovních výkonů svého klienta, kterou by měl soud při definování povahy jeho výdělečné činnosti zohlednit. Krajský soud ale nepřesvědčil. Rozhodnutí však ještě není definitivní. V návaznosti na Lafatovu kasační stížnost se věcí bude ještě zabývat Nejvyšší správní soud.

Martin Hrdlík, advokát, KPMG Legal,
Barbora Bezděková, advokátní koncipientka, KPMG Legal

Související