Před více než sedmi lety zasáhl poměrně citelně Nejvyšší soud ČR průlomovým judikátem sp. zn. 29 Cdo 4284/2007 do života kapitálových obchodních společností a jejich společníků. Výkladem ustanovení § 184 odst. 3 obchodního zákoníku1 tehdy Nejvyšší soud v souvislosti s výplatou zisku akciové společnosti dovodil, že valná hromada společnosti nejenže musí být ve lhůtě šesti měsíců od posledního dne účetního období svolána k tomu oprávněnými osobami, jak výslovně stanovilo uvedené ustanovení, ale zároveň musí v této lhůtě rozhodnout o rozdělení zisku, chce-li tak učinit na podkladě řádné účetní závěrky za toto období. Šest měsíců od data sestavení poslední řádné nebo mimořádné účetní závěrky je dle Nejvyššího soudu nejzazším termínem, ve kterém lze výsledky vykázané v účetní závěrce pokládat za takové, jež mohou společníkům sloužit jako reálný obraz účetnictví společnosti, na jehož základě mohou kvalifikovaně rozhodovat o rozdělení zisku.
10. 5.
Pomíjivost funkcí
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, post ministra pro legislativu rozhodně nepatří k těm, které by...