Před šesti lety nedovolil Krajský soud v Brně České spořitelně hlasovat na schůzi věřitelů v insolvenčním řízení s Oděvním podnikem Prostějov. Banka podle soudu tvořila s dlužníkem koncern a měla rozhodující vliv na jeho fungování. Případ se dostal až k Ústavnímu soudu, který závěry krajského soudu smetl s tím, že existenci koncernu mezi bankou a textilkou dostatečně neodůvodnil.
Otázka, jaké mezi sebou mají firmy vztahy a jak se ovlivňují, je přitom klíčová dodnes. Zákon o obchodních korporacích proto přinesl pro tyto případy pojem "podnikatelská seskupení". Nejintenzivnější formou seskupení je stanoven koncern, jako je například potravinářský a chemický Agrofert nebo energetický podnik ČEZ. "Podnikatelská seskupení se ale vytvářejí už od dvou společností nebo osob a důležitá je intenzita vztahů mezi nimi," popsal na semináři pořádaném měsíčníkem Právní rádce advokát Martin Hrdlík z KPMG Legal.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



