Před šesti lety nedovolil Krajský soud v Brně České spořitelně hlasovat na schůzi věřitelů v insolvenčním řízení s Oděvním podnikem Prostějov. Banka podle soudu tvořila s dlužníkem koncern a měla rozhodující vliv na jeho fungování. Případ se dostal až k Ústavnímu soudu, který závěry krajského soudu smetl s tím, že existenci koncernu mezi bankou a textilkou dostatečně neodůvodnil.
Otázka, jaké mezi sebou mají firmy vztahy a jak se ovlivňují, je přitom klíčová dodnes. Zákon o obchodních korporacích proto přinesl pro tyto případy pojem "podnikatelská seskupení". Nejintenzivnější formou seskupení je stanoven koncern, jako je například potravinářský a chemický Agrofert nebo energetický podnik ČEZ. "Podnikatelská seskupení se ale vytvářejí už od dvou společností nebo osob a důležitá je intenzita vztahů mezi nimi," popsal na semináři pořádaném měsíčníkem Právní rádce advokát Martin Hrdlík z KPMG Legal.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později