Za vyplacení mzdy dělníkům dovezených do Česka mají nově ručit tuzemské firmy

Do Česka míří za prací každý rok tisíce cizinců hlavně z východu. Spoléhají při tom na zahraniční pracovní agentury, které jim angažmá zajišťují.

Ne vždy ale za odvedenou práci dostanou zaplaceno. Cizince totiž nevyplácejí přímo české firmy, ale agentury.

Pomoci jim má novinka v zákoně, kterou budou v lednu schvalovat poslanci. Za výplaty těchto lidí budou nově ručit tuzemské firmy, i když s dodanými zaměstnanci nemají uzavřenou smlouvu. Tu podepisují právě s agenturou, která má "své" pracovníky vyplácet.

Nejčastěji se to týká manuálních profesí.

Nová pravidla vznikají na podnět Bruselu. Evropská unie hodlá sjednotit podmínky pro zaměstnávání lidí přes agentury napříč celým kontinentem.

Například Slováci a Němci už se podle těchto regulí řídí.

Popudem pro změnu zákonů bylo, že v posledních letech začalo přibývat podvodů při zaměstnávání cizinců pomocí agentur.

"Zejména se to týká případů polských agentur," připouští jasnou inspiraci bruselských tvůrců předpisu náměstek ministryně práce Jiří Vaňásek.

Na začátku byla polská vstřícnost vůči Ukrajincům, v jejichž zemi po ruské okupaci Krymu v únoru 2014 zavládlo napětí a pak i ozbrojené boje s ruskými separatisty. Poláci proto lidem z Ukrajiny začali vydávat pracovní povolení, aby mohli odejít do bezpečí a měli možnost si v zahraničí vydělat.

To ale platí jen pro Polsko. Tamní agentury se však přílivu Ukrajinců chopily a začaly je za prací načerno "vyvážet" i do okolních zemí.

Ukrajinci jsou v tuzemských firmách vítanou silou a jsou ochotni pracovat ještě za méně než Poláci. "Pokud ale nemají štěstí a nezískají unijní pracovní vízum, dostávají se do Česka výhradně prostřednictvím podvodných pracovních agentur a mafií," tvrdí prezident české Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič. "Oficiální agentury nesmí na trh dovážet zaměstnance ze zemí mimo unii," říká.

Byznys s nelegálním nabízením Ukrajinců dokládá Burkovič statistikou.

"Polsko zatím Ukrajincům vydalo zhruba 900 tisíc pracovních povolení. Na území Polska jich ale pracuje jen asi 140 tisíc."

Novinka podle asociace pomůže, je ale jen prvním krokem. "Zákon by měl dát i praktický návod, jak český zaměstnavatel může skutečně zjistit, že agentura lidem nezaplatila. Dnes to může poznat jedině tehdy, když je smluvní cena pro firmu nižší, než je minimální mzda českého zaměstnance," vysvětluje Burkovič. Cizinci pracující v Česku mají totiž ze zákona nárok alespoň na tuzemskou minimální mzdu.

V praxi je podle šéfa Asociace pracovních agentur Burkoviče nejčastější model, že zaměstnanci nedostanou poslední výplatu.

S blížícím se koncem víza pak lidé nemají čas problém řešit.

Povinnost firem ručit za mzdu se ale nelíbí některým politikům. Místopředsedkyně TOP 09 Markéta Adamová tvrdí, že novinka je zbytečná. Prý stačí už existující zákony na ochranu zahraničních pracovníků: společnost, která své lidi neplatí, může dostat vysoké pokuty.

Adamová prosazuje návrh, aby se předpis vztahoval jen na stavebnictví, kde je podle ní podvodů nejvíc. Ministerstvo práce přitom počítá se všemi oblastmi bez výjimky.

Poslankyně se obává i možného zneužití zákona. "Co když se člověk s agenturou domluví, že mu sežene práci třeba v Německu a záměrně mu nezaplatí? Potom takový pracovník může nárokovat německou minimální mzdu, která by několikrát převýšila případný plat od agentury," vysvětluje Adamová.

Ministerstvo prý také dostatečně nezdůvodnilo, jak často cizinci za práci v Česku nedostávají zaplaceno. "Žádná čísla nepředložili. Není tak jasné, jestli neděláme změnu zákona jen kvůli jednotkám případů," dodává Adamová.