Stěžovatel uspěl se stížností u Ústavního soudu, když se domáhal možnosti reagovat na usnesení o podmíněném neosvědčení a uložení trestu odnětí svobody, které bylo považováno za doručené díky tzv. fikci doručení. Fikce doručení se však má použít pro případy doručování například rozsudku, trestního příkazu, předvolání k hlavnímu líčení, obžaloby, ale usnesení o tom, že se nařizuje výkon podmíněně odloženého trestu kvůli neosvědčení odsouzeného, v zákoně stanoveno není. 

Fikce doručení? V tomto případě opravdu ne…

Nález zdůrazňuje, že nařízení výkonu podmíněně odloženého trestu je natolik důležitá písemnost, že ji náhradním způsobem nelze doručovat, a to již kvůli třídenní lhůtě k podání opravného prostředku. "Náhradní doručení fikcí, a to i když je doručená písemnost následně vhozena do domovní schránky adresáta, tak v těchto případech výrazně zmenšuje reálnou možnost včas využít práva podat řádný opravný prostředek," vysvětluj soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk. Rozhodnutí tedy mělo být muži doručeno výhradně do vlastních rukou.

O odsouzení muže rozhodl Okresní soud Praha-východ. Poté, co muž kvůli pracovní zaneprázdněnosti nevyzvedl rozhodnutí včas, žádal Krajský soud v Praze o navrácení třídenní lhůty k podání stížnosti proti usnesení okresního soudu. Krajský soud muži nevyhověl, nicméně Ústavní soud rozhodl o opaku a soudy budou muset rozhodovat znovu.


Celý text nálezu ÚS najdete zde

Související